Svízel účinky
Svízel se řadí do čeledi mořenovitých a roste prakticky po celém světě. Český název připomíná jeho typické chování, kdy se při kontaktu přichycuje na oblečení nebo srst zvířat. Tímto způsobem rozšiřuje rostlina svá semena.
Svízel přítula (Galium aparine) je především rozšířen na polích, loukách a při plotech. Ovšem existují i další druhy – svízel syřišťový (Galium verum), který najdeme spíše ve vyšších polohách. Jeho zlatožluté květy mají silnou medovou vůni. Svízel povázka (Galium mollugo) se zase vyskytuje na stráních a cestách. Má žlutobílé jemné kvítky a jedná se o medonosnou rostlinu.
Všechny výše jmenované druhy mají přibližně stejné léčivé účinky, ovlivněné však jejich konkrétní polohou.
Poslední dobou je bohužel svízel často opomíjen, a to ani nehledě na to, že v minulosti byl s úspěchem používan na celou řadu obtíží.
Podrobněji o vlivu svízele na zdraví
- Svízel podporuje čištění ledvin, jater, slinivky břišní, sleziny. Používá se při zástavě močení, tvorbě písku a kaménků. Šťáva z čerstvé natě smíšená s horkou vodou se doporučuje užívat pro svůj močopudný efekt, zejména při vodnatelnosti. K čaji z této rostliny se vztahuje památný výrok faráře Kúnzleho: „Neřežte, prosím, ledviny, jestliže máte po ruce zlatobýl a svízel…“ Tvrdí, že svízel je spolehlivým prostředkem při velmi těžkém onemocnění ledvin, hnisání ledvin, dokonce i tehdy, když selžou všechny další prostředky. Velmi účinná je podle něj směs ze svízele, zlatobýlu a pitulníku žlutého.
Čaj se jen spaří a z něho se vypije nejprve půl šálku na lačno třicet minut před snídaní a zbytek se vypije během dne po doušcích. Při těžkých onemocněních se mají přes den vypít čtyři šálky.
„Farář Kunzle vypráví ve svých spisech o pětačtyřicetiletém muži, který měl těžce nemocné ledviny a choroba se stále zhoršovala. Nakonec mu museli jednu ledvinu vyoperovat. Druhá ledvina také hnisala a už správně nepracovala. Tehdy muž začal se svízelovou kúrou. Denně užíval čtyři šálky zmíněné směsi ze svízele, zlatobýlu a pitulníku žlutého. Čaj pil přes den po doušcích a nemoc se úplně ztratila. Tato čajová směs se pije i při svraštění a jiných smrtelných chorobách ledvin.“
Úryvek z knihy Marie Treben
- Každodenní užívání svízele se doporučuje při nemocech lymfatických žláz.
- Používá se při chudokrevnosti
- Doporučuje se při bolesti (píchání) v boku.
- Čaj se pije a kloktá při strumě.
- Lidové léčitelství používá svízel při epilepsii, hysterii, Sydenhamově syndromu, nervových chorobách.
Nálev z květů při závratích a nervových potížích: 8 až 10 gramů květů přelijeme 0,5 litrem vařící vody a necháme opět krátce vyluhovat. Pijeme 3 krát denně šálek, před jídlem, vždy po jedné třetině dávky. Stejný efekt bude mít i užívání 1 až 2 gramů květů v prášku 3 krát denně, před jídlem.
- Listy se používají pro zastavení krvácení z nosu – čerstvé listy podrtíme a vtlačíme do nosu, ovšem tak, aby šly posléze vyjmout.
- Doporučuje se při potížích v dutině ústní, kde se aplikuje buď formou žvýkání čerstvé byliny, nebo alespoň spařené suché drogy.
- V lidovém léčitelství se užívá jak vnitřně, tak i zevně při revmatických obtížích. Doporučuje se též při nočních křečích v nohou, v tomto případě jej však podáváme vnitřně.
- Při obrně hlasivek se čaj kloktá a vyplachuje.
- Svízel se dříve používal při nemocech dělohy. Rostlinu též doporučovali pro usnadnění porodu. Tento zvyk se dříve připisoval Panně Marii. Existuje legenda, že Matka boží si svízelí ustlala postel, odtud pak vznikl název „postelová sláma naší milé Panny“.
Známý rakouský botanik Richard Willfort poukazuje ve své knize „Zdraví skrze léčivé bylinky“ (Gesundheit durch Heilkräuter), že vyplachování a pití čaje ze svízele je výborným prostředkem při rakovině jazyka, podobně čerstvá šťáva smíchaná s máslem je účinným lékem při rakovinných vředech a rakovinných chorobách kůže.
V lidovém léčitelství se doporučuje čerstvá šťáva svízele a mast z měsíčku i na rakovinné vředy. Současně je třeba bezpodmínečně pít krev čisticí čaj z řebříčku, měsíčku a kopřivy.
- Čaj ze svízele se též používá zevně – na kožní choroby, rány, vředy, akné. Často se aplikují kašovité obklady.
„Jedna žena z Horního Rakouska měla na patře uzlinu a nesnesitelné bolesti v celých ústech. Vyplachovala si ústa čajem ze svízele a po čtyřech dnech uzlina zmizela a s ní i bolesti.
Asi před deseti roky jsem se dozvěděla, že jeden zubní lékař v Linci onemocněl rakovinou jazyka. Po operaci velmi zhubl a měl odejít do Vídně na ozařování. Poradila jsem mu kloktání se svízelem. Po týdnu jsem se dozvěděla, že ozařování už není potřebné, neboť pacient se stále více zotavuje. Zakrátko byl zdravý.“
Úryvek z knihy od Marie Treben – Boží lékárna
Kontraindikace
Konzultovat užívání svízele by měly především těhotné ženy. Zvýšená opatrnost je též potřeba při podávání malým dětem.
Čaj ze svízele: 1 čajová lžička svízele vrchovatě naplněná se zalije 1/4 litrem vařící vody, krátce vyluhujeme.
Příprava čerstvé šťávy: Čerstvý svízel se umyje a ve vlhkém stavu se odstředí v odstředivce.
Svízelová mast: Čerstvá šťáva se rozmíchá s máslem, které má teplotu místnosti a uloží se do chladničky.
Marie Treben. Zdraví z boží lékárny, Jiří Janča. Josef A. Zentrich. Herbář léčivých rostlin. Díl 4.
Zmíněné produkty:
