Ostropestřec účinky

Ostropestřec účinky (ostropestřec a zdraví)Ostropestřec mariánský (Silybum marianum) se řadí čeledi hvězdnicovité (Asteraceae). Byl znám lidstvu již od dávných dob. Prapůvodní domovinou je oblast Středozemí. Nejčastěji se záměrně pěstuje, ale v teplejších oblastech vzácně zplaňuje. Mnozí z nás jej určitě znají i pod jinými názvy – stříbrný bodlák, strakáč, bílý trn, ostrolist, podstřel či kardus mariánský.

Je to jedno až dvouletý, statný, dekorativní bodlák. Lodyha, dole hustě, nahoře řídce listnatá, dorůstá výšky i přes 1 metr. Listy jsou střídavé, objímavé, tuhé, na žilnatině bíle mramorované, v obrysu podlouhle eliptické, peřenoklané, ostnaté. Z vejčité, ostnatě zubaté báze vyrůstá nachový květ. Plodem jsou lesklé, hnědě skvrnité nažky velikosti asi 7 x 4 mm s bílým chmýrem, štětinky drsné, dole srostlé. Kvete od července do září.

Dnes se z rostliny využívají především plody (Fructus cardui Mariae). Při sběru se chmýřité hlavice uřezávají ve správnou dobu ještě před zralostí, poté se ukládají na větraných, suchých místech, kde dozrávají. Následně se vymlátí a plody zbaví chmýru. Kvůli takto komplikovanému procesu se mnohdy upustilo od jeho užívání.

Z rostliny lze též použít list (Folium cardui Mariae), který se sbírá na jaře v květnu a červnu mezi 14-16 hod, či kořen (Radix cardui Mariae) sbíraný na jaře. Využívá se však jen zřídka.

Ostropestřec si získal popularitu pro své účinky již ve starověku. O bylince se např. zmiňuje Plinius starší či Dioskorides. Obsahuje flavonoidy, některé aminokyseliny, cukry a další významné látky.

Účinky:

  • Ostropestřec podporuje zdraví jater, tvorbu žluči a její distribuci, trávení, látkovou výměnu. Využívá se při dietních experimentech.

Trávení směs: smícháme stejné díly kořene lékořice, puškvorce, semene ostropestřce a natě sporýše. Dvě lžičky směsi večer zalijeme 500 ml vroucí vody a necháme do rána vyluhovat. Následující vše ohřejeme (nevaříme) a následně ještě necháme několik minut louhovat. Přecedíme, užívají se 2 šálky (po 250 ml).

Játra směs I: smícháme stejné díly natě pelyňku, řepíku, řebříčku, zeměžluče a semen ostropestřce. 1 lžičku směsi zalijeme 250 ml vody, necháme několik minut přikryté louhovat. Poté přecedíme. Užívá se 2-3 šálky denně před jídlem po dobu 1-2 týdnů.

Játra směs II: smícháme stejné množství semene ostropestřce a natě máty. 2 lžičky směsi zalijeme 500 ml vody a necháme 12 hodin macerovat. Následující den vše ohřejeme, ale nevaříme. Užívá se 2x denně po 250 ml.

  • Podporuje přirozenou detoxikaci. Je častou součástí detoxikačních kúr.
  • Jedná se o antioxidant, přispívá k přirozené obranyschopnosti.
  • Podporuje normální kondici krevního oběhu, hladinu krevního cukru (1).
  • Přispívá ke zdraví pokožky.
  • Podporuje hladinu estrogenu.
  • Přispívá k normálnímu stavu kostí obzvláště v období menopauzy.

Nežádoucí účinky

Při užívání terapeutických se bylina považuje za bezpečnou. Opatrnost je nutná v případě hypertenze (bylina mírně zvyšuje tlak) a hormonální nerovnováhy (podporuje estrogeny).

Užívání je dále nutné konzultovat s lékařem v případě srdeční arytmie, bronchiálního astmatu, během těhotenství a kojení, při užívání léků. Není vhodná pro velmi malé děti.

Formy

Užívá se v nejrůznějších formách – tradičně připravovaný odvar či nálev, prášek, tinktura, sirup, olej či tablety. V případě, že užíváme prášek, tak připravujeme jen takové množství, které spotřebujeme hned. Mleté plody totiž poměrně rychle žluknou.

Odvar: 1 gram byliny zalijeme 250 ml vody a cca 3-5 min povaříme. Odstavíme a ještě chvíli necháme louhovat. Poté přecedíme.

Ostropestřec tinktura – recept

Zmíněné produkty:

Ostropestřec

Ostropestřec tinktura

Ostropestřec sirup

Na základě nařízení Evropského unie č. 1924/2006 nemůžeme u bylinek uvádět nemoci či symptomy.

Zdroj: Herbář léčivých rostlin, 3.díl, Jiří Janča, Josef A. Zentrich, 500 nejlepších receptů lidové medicíny, Dionýz Dugas, Wikipedie, bylinkyprovsechny.cz