Jitrocel a jeho účinky

(Plantago lanceolata)

Tato rostlina se používala lidmi již od dávných dob, přičemž ani v těch nejpřísnějších dobách nebyla mezi zakázanými. Hojně se užívala v egyptské, římské a řecké medicíně. Dodnes ji používá čínská medicína, přičemž první zmínky se objevili již v těch nejstarších herbářích. Oblibu si bylinka získala i v homeopatii a lidovém léčitelství.

V dnešní době se s touto rostlinou setkáme ve většině světa, a to i na území Česka, kde se především vyskytuje na polích, u cest či na loukách. Mimo tento druh roste na území ČR asi dalších 6, z nichž nejznámější je jitrocel prostřední (Plantago media) a jitrocel větší (Plantago major). V lidovém léčitelství se však nejčastěji volí právě jitrocel kopinatý.

Bylina se může dožívat až 12 let, během kterých dorůstá do velikosti několika desítek centimetrů.

Pro jitrocel existuje řada lidových názvů jako babka, celníček, hojílek, myší ocas či ouško, ranocel, volský, psí nebo beraní jazyk, čelník, svalník a mnohé další.

Jitrocel obsahuje vitamín C a K, třísloviny, sodík, draslík a další prospěšné látky.

Jitrocel použití

V gastronomii se nejčastěji přidává do salátů a druhých jídel, přičemž se preferují čerstvé listy.

Rostlinu též s oblibou požírají ovce a další hospodářská a lesní zvířata, takže se na některých územích vysazuje úmyslně. Bylo zaznamenáno, že se po konzumaci jitrocele zvířatům zlepšuje jejich zdraví a kvalita mléka. Semena jitrocele se též využívají jako krmení pro chovné druhy ptactva.

Jitrocel účinky

V lidovém léčitelství se používá při kašli pro své protizánětlivé a antibiotické účinky.

Rakouská léčitelka Marie Treben o něm píše ve své knize Zdraví z boží lékárny:

Jitrocel se na prvém místě užívá při všech onemocněních dýchacích orgánů, zvláště při silném zahlenění, kašli, černém kašli, plicním astmatu, ba dokonce i při tuberkulóze plic. Švýcarský farář Kunzle, samorostlý přírodní léčitel a znalec velké léčivé síly našich rostlin, píše: „Použít možno celý jitrocel, všechny jeho druhy a to kořeny, listy, květy i semena. Krev, plíce a žaludek pročišťuje tak, jako žádná rostlina. Proto je důležitý pro ty lidi, kteří mají špatnou krev nebo málo krve, slabé plíce a ledviny, bledý vzhled, kteří dostávají vyrážky a lišeje, kteří pokašlávají, chraptí, zůstávají hubení. Na nohy postaví slaboučké děti, které se opožďují i při dobré stravě.“
Já rovněž pomohla mnohým směsí jitrocele a mateřídoušky (smíšeno stejným dílem) při bronchiálním astmatu. Takový čajový nálev možno vřele doporučit i při onemocnění jater a měchýře. Při bronchitidě, bronchiálním astmatu se výborně osvědčuje čaj, připravený následujícím způsobem: do šálku studené vody přidáme kolečko citrónu (byl-li něčím stříkaný, tak bez slupky) a jednu vrchovatou kávovou lžičku kandysového cukru, potom vše přivedeme do varu a necháme čtyřikrát až pět krát vzkypět. Odstavíme a až potom přidáme jednu vrchovatou kávovou lžičku čajové směsi. Necháme vyluhovat půl minuty. V těžkých případech se musí připravit čerstvý čaj čtyřikrát až pětkrát denně. Pije se po doušcích tak horký, jak jen sneseme.

Jitrocel se využívá při zánětech a vředových chorobách žaludku, dvanáctníku, tlustého střeva. Obecně podporuje trávení.
Semeno jitrocele se úspěšně používá proti tvorbě kaménků, přičemž se doporučuje denně užívat 8 gramů.
Rostlina se doporučuje i při zánětech močového měchýře.
Existují též výzkumy ohledně kladného působení jitrocele na metabolismus cholesterolu.
Bylinka se lidovými léčiteli doporučuje ženám při zánětlivých procesech v děloze, vaječnících. Občas se dokonce využívá při řešení neplodnosti.
Používá se též při odvykacích kúrách proti kouření.
Na venkově se jitrocel již od nepaměti užíval na rány. O tom se Marie Treben zmiňuje v tomto úryvku:

Jeden sedlák se při práci na poli poranil jakýmsi nástrojem. K mému překvapení si nasbíral čerstvé listy jitrocele, rozmačkal je a položil na ránu. Přesto, že listy nebyly umyté, rána se nezanítila.
Rozmačkané čerstvé listy pomáhají při řezných i tržných ranách, při bodnutí vosy, ba i při pokousání psem, jedovatým hadem, či jiným zvířetem. V posledních případech jen jako pomoc v nouzi, není-li po ruce lékař.

Z jitrocele se dělají masti, ale nejčastěji se přeci jenom volí obklady.

Čerstvé listy, rozmačkané rukama a smíšené se solí přiložené na krk, léčí strumu na krku (zvětšená štítná žláza).
Vložíme-li list jitrocele do obuvi, pomáhá odstraňovat puchýře, způsobené chůzí. Každá sebehorší opuchlina zmizí, když se ošetřuje čerstvými, rozmačkanými listy jitrocele.

V lidovém léčitelství se listy používají při zhoubných onemocněních žláz (přikládají se příslušné místo). V tomto případě je však dobré používat ještě čerstvou majoránku v olivovém oleji (v nouzi lze použít i sušenou). Lahvička se naplní majoránkou, zalije olivovým olejem a nechá 10 dní stát na teplém místě. Žlázy natřeme majoránkovým olejem, pak přiložíme rozdrcené listy jitrocele a vše zavážeme ručníkem. Zlepšení se dostaví během krátké doby.
Při jedné přednášce v Linci jsem poukázala na to, že rozdrcené listy jitrocele vyléčí každou ránu, i když by byla 10 roků stará. Když jsem po pěti měsících znovu přednášela v Linci, přihlásila se ke slovu jedna žena: „Svého času jsem pochybovala o vašem tvrzení, že listy jitrocele vyhojí každou ránu, i kdyby byla jakkoliv stará. Moje sousedka měla už 17 let bércové vředy a už dávno nemohla vycházet z domu. Hned na druhý den jsem jí přinesla listy jitrocele a položila je podle vašeho návodu na její rány. Musím svou pochybnost odvolat, k překvapení nás všech se rána rychle zahojila a za posledních pět měsíců se již neotevřela.“
Není tedy nijak přehnané, když farář Kneipp ve svých spisech tvrdí, že na každou nemoc roste určitá bylinka. Čím hlouběji vnikám do léčebných metod s léčivými rostlinami, tím větší zázraky prožívám. Velké množství lidí každým rokem umírá za obrovských bolestí na rakovinové nádory, ačkoliv na vyléčení je možné použít léčivky. Mohli bychom být všichni o mnoho zdravější a měli bychom větší radost ze života, kdybychom měli více porozumění pro naše léčivé rostliny, které vidíme na každém kroku. V očích nevědoucích je to však všechno plevel. Začněte se zajímat o léčivé rostliny a pomalu se zbavíte všech těžkostí. Tyto moje řádky by měly dát odvahu a útěchu všem starým lidem, kteří mnoho let trpí na bércové vředy. Také jejich nohy se rychle zahojí, když si na ně přiloží jitrocelové listy. Věk při tom nehraje žádnou roli. A když nemoc provázejí silné opuchliny, potom se nohy koupou ve studeném výluhu slezu nebo v odvaru z přesličky. Okraje ran se po koupeli potřou mastí z měsíčku zahradního. Vřele doporučují jitrocel i při trombóze. Uvedené příklady jasně hovoří: Na boží lékárnu se možno spolehnout í tehdy, když se lékaři pacienta již vzdali.

Úryvek z knihy Zdraví z Boží lékarny od Marie Treben

Pleťové masky z jitrocele

Určitě se řadí mezi jedny z těch nejvyzkoušenějších způsobů péče o problematickou pleť. Níže uvádíme pár receptů:

Recept při akné: Omyjeme listy jitrocele a nakrájíme je nadrobno. Masku přiložíme k problematickým místům po dobu 10-15 min a následně opláchneme vodou. Doporučuje se aplikovat pravidelně.

Omlazující maska: Několik listů jitrocele se nakrájí a zalijí vodou v poměru 1:3. Po dosažení varu necháme ještě 2-3 min povařit a následně po vychladnutí scedíme. Namočíme odvar do vhodné tkáně a přiložíme k obličeji na 20 minut. Poté již pokožku stačí opláchnout vodou.

Recept na suchou a popraskanou kůži: 1 polévkovou lžíci šťávy jitrocele zředíme vodou v poměru 1:1. Touto směsí potíráme problematická místa každý den.

Sirup z jitrocele

Jitrocelový sirup podporuje čistění krve od všech nečistot a chorobných látek. Přičemž se doporučuje užívat i preventivně ve formě jedné polévkové lžíce před každým jídlem (děti – čajovou lžičku).

Jitrocel v těhotenství

Používání této bylinky během těhotenství může mít velké klady, přičemž se nejčastěji užívá při nachlazení a kašli. Zevní aplikace se určitě hodí například při otocích. Ovšem jeho užívání se doporučuje konzultovat s odborníkem.