Violka trojbarevná účinky
Maceška polní (Viola tricolor) je především známá pod názvem violka trojbarevná. Jak připomíná dřívější název, tak barva květů přechází od žluté přes modrou do fialové.
Vyskytuje se velmi často na polích a při sběru dochází k její časté záměně s violkou rolní (Viola arvensis Murray), kterou někteří odborníci pokládají dokonce za účinnější.
Předmětem sběru je kvetoucí nať (Herba violae tricoloris), sbíraná od května do srpna, zbavená předem všech zdřevnatělých částí. Nejlepší doba sběru je kolem čtrnácté hodiny.
Řecký lékař Hippokrates připomíná fialku jako léčivou rostlinu již ve 4. století před n, l. Plinius doporučoval přivonět ke květu fialky při bolestech hlavy. Z květu fialky se pletly věnce a při slavnostech je lidé nosili na hlavách, aby je po požití většího množství vinného moku ochránily před bolestmi hlavy. Chcete-li mít jemnou, svěží pleť, přikládejte si na tvář směs natě fialky a kozího mléka, jak to dělávaly keltské krasavice.
Květy a listy rostliny jsou jedlé. Využívají se do salátů, polévek, dezertů a některých nápojů. Výtažek se přidává do parfémů a kosmetických výrobků.
Účinky
- Rostlina je známá pro svůj protirevmatický účinek, doporučuje se při dně. Je vhodná při zánětech svalů (myozitida) a přispívá ke zdraví kostí.
- Podporuje vykašlávání hlenů, má příznivý vliv na dýchací orgány. Je vhodná během rekonvalescence po zápalu plic, při astmatu, na chrapot.
- Přispívá ke zpevnění cévních stěn a čistí krev. Užívá se při anémii, vysokém tlaku, křečových žilách, hemoroidech.
- Je vhodná při bolestech hlavy a podporuje uklidnění, dobrý spánek.
- Zlepšuje využití vitamínu C organismem, posiluje imunitní systém.
- Je močopudná a působí proti otokům různého původu. Přidává se do směsí při některých potížích močového ústrojí.
- Využívá se při kožních problémech, doporučuje se při ekzému, lupénce a alergických vyrážkách. Violka dle Hildegardy z Bingenu přispívá ke zmírnění bolesti jizev a urychlení hojení.
Formy
Obvyklou formou užívání je nálev. Violku lze podávat samostatně, ale většinou se používá ve směsích.
Při chronických revmatických potížích se například často kombinuje s vrbovou kůrou a tužebníkem jilmovým.
Při kožních potížích a problémech s látkovou výměnou se spojuje s kořenem lopuchu a natí zemědýmu.
Pro podporu vykašlávání je vhodná kombinace s květem divizny, listem jitrocele a natí yzopu.
V urologii obvykle volíme kombinaci s přesličkou, s různými rdesny, s vrbovkou nebo i s listem vrbky úzkolisté.
Při lupénce macešku často spojujeme se zemědýmem, pýrem, lopuchem a dalšími bylinkami.
Protirýmový grog: Po 10 gramech lipového květu, přesličky, šalvěje a po 5 gramech macešky a ostružinových listů se přelijeme 1 litrem vařící vody a necháme přikryté 10 až 15 minut vyluhovat. Teplý nálev osladíme medem a pro dospělé doplníme 1 až 2 lžícemi rumu. Pijeme po šálcích přes celý den. Grog je ovšem nutné podávat již při prvním náznaku rýmy.
Nežádoucí účinky
Někteří jedinci jsou na bylinu přecitlivělí a již terapeutické dávky u nich vyvolávají nepříjemný pocit, spojený s nutkáním na dávení. Při předávkování se pocit nevolnosti dostavuje vždy.
Bylinu není vhodné podávat v těhotenství a při kojení a opatrně ji musíme podávat i při dlouhodobé terapii.
Zdroje: Herbář léčivých rostlin 3. díl, Jiří Janča, Josef Zentrich, bylinkyprovsechny.cz
Zmíněné produkty:
