Pakmín větší
Pakmín větší neboli moráč větší (Ammi majus) je jednoletá rostlina, dorůstající výšky kolem 1 metru. Za původní domovinu se považuje Středomoří. Potřebuje hodně tepla, proto roste na volných slunných prostranstvích, například na rumištích v okolí Prahy nebo Mělníka.
Plody rostliny (Fructus ammi majoris) se obvykle sbírají v době úplné zralosti (obyčejně na sklonku léta) a vzhledově připomínají kmín, což se odrazilo i v samotném názvu.
Semena se užívají jak v lidovém léčitelství, tak i při přípravě některých pokrmů (součást kořenící směsi na rožněná masa). Z rostliny se získává účinná látka Methoxsalen, která se používá v některých lécích.
Bylo zjištěno, že kontakt s touto rostlinou a následné vystavení se plnému slunečnímu záření může u citlivých osob vyvolat alergickou reakci. To je zapříčiněno hlavně obsaženými furanokumariny.
Účinky
- Furokumarin xanathotoxin je relativně účinný při ztrátě pigmentu, což je charakteristické pro onemocnění zvané vitiligo. K tomuto účelu se rostlina používala již ve starověkém Egyptě, kdy se rostlinou natírala postižená místa. Též se používala při částečné nebo kompletní ztrátě vlasů, onemocnění lichen planus, lupénce.
- Aplikuje se též občas při nadýmání a při dyspeptických potížích.
Formy
Ze semen se připravuje běžným způsobem nálev (2-3 šálky denně), nebo mletý na prášek (3x denně po jídle na špičku kulatého nože). Používá se též tinktura.
Jednoduchou zevní aplikací je potírání světlých depigmentovaných míst na pokožce koncentrovanějším čajem. Též se využívá mast.
Kontraindikace
Bylinu lze podávat samostatně i ve směsích, raději však jen v mírných dávkách a s rozvahou. I zde platí známé „spěchej pomalu“.
Při kombinované vnitřní i vnější aplikaci si musíme počínat opatrně. Bez dozoru lékaře se však provádět kombinovanou aplikaci nedoporučuje.
Zdroje: Herbář léčivých rostliny, 3. Díl, Jiří Janča, Josef A. Zentrich, Medicinal Plants Cultivation & Their Uses, H. Panda, Botanical Dermatology, McGovern, Thomas W; Barkley
Zmíněné produkty:
