Lnice a její účinky
Lnice květel (linaria vulgaris) patří do kategorie nedoceněných bylin, které se považují za nepotřebný plevel, a to i přestože nám mohou velmi pomoci. Jedná se o drobnou rostlinu s žluto-oranžovými květy, na kterou nejčastěji narazíme podél cest, na loukách, polích. Její název je opravdu odvozen od latinského slova „linum“ neboli len, jelikož se její listy této rostlině podobají. V kombinaci s mlékem se dříve užívala jako repelent.
O léčebném použití lnice se lze dočíst již ve starověkých spisech bylinářů. Vyráběla se z ní dlouho utajovaná mast na zlatou žílu (hemoroidy), používala se též na ledviny, žlučník, slezinu. V lidových pověrách se jí připisovaly až magické účinky a sloužila proti „očarování“. Nyní se převážně používá v homeopatii a přírodní medicíně, kde se využívá celá kvetoucí nať. Obsahuje řadu významných látek včetně organických kyselin, minerálních látek, tříslovin a dalších.
Účinky
- Bylina má protizánětlivé účinky.
- Využívá se při zánětu ledvin, prostaty a při obtížích s močením. Má močopudné účinky.
- Doporučuje se na záněty dýchacích cest.
- Je vhodná na žaludeční a dvanácterníkové vředy, při dyskinezi žlučníku tzv. „líném žlučníku“, podporuje vylučování žluče. Tlumí bolesti při průjmech a kolikách nejrůznějšího původu. Dobře se osvědčuje při pálení žáhy, překyselení žaludku. Využívá se při zánětech jater, při žloutence. Jedná se též o mírné projímadlo, je vhodná při chronické zácpě.
- Snižuje křehkost cév.
- Zevně se používá na bércové vředy, hemeroidy, infikované kožní defekty, při praskání cévek (nitkové projevy na stehnech), na oční záněty, ke gynekologickým výplachům.
- Obklady z odvaru jsou vhodné při zánětech spojivek nebo oční rohovky (spolu se světlíkem a heřmánkem).
- Zevně se též užívá na omývání pih a různých nečistot v obličeji. Po často opakovaném omývání silným čajem ze lnice (dvě lžíce na 250 ml vody) pihy blednou, mohou i zcela zmizet.
Formy
Lnice patří k bylinkám, které se nejlépe uplatňují v čajových směsích. Většinou se kvůli specifické chuti kombinuje s jinými rostlinami, ovšem lze ji užívat i samostatně např. ve formě nálevu či tinktury.
Příprava: 1 lžičku byliny přelijeme 250 ml vařící vody a necháme asi 5-10 minut louhovat. Obvykle se užívá 2x denně před jídlem.
Zevně ji nejčastěji užíváme ve formě obkladů, ke koupelím či jako mast.
Kašovitý obklad: 20 g byliny se svaří s 500 ml mléka a přikládá se na postižené místo.
Koupel: s přísadou odvaru (vaříme cca 5 min) ze dvou čajových lžiček byliny ve sklenici vody.
Z natě lnice se též vyrábí léčivá mast. Je to starý osvědčený lék na hemoroidy, které touto mastí natíráme po sedací koupeli.
Čajová směs při zánětu žlučníku:
Suroviny:
- nať lnice 5 dílů
- kořen čekanky 4 díly
- kořen pampelišky 4 díly
- nať máty 3 díly
- nať řepíku 3 díly
- nať ožanky 3 díly
- na prach roztlučené semeno ostropestřce
Příprava:
Dvě lžíce směsi spolu se lžičkou ostropestřcového semene vložíme do 500 ml vody, přivedeme k varu, asi minutu povaříme a necháme 15 minut přikryté vylouhovat. Čaj přecedíme a pijeme ho teplý 3x denně po třetině množství, 20-25 minut před jídlem.
Nežádoucí účinky
Při užívání s mírou, nemá bylina nežádoucí vedlejší účinky.
Zdroje: J. Janča, J.A.Zentrich: Herbář léčivých rostlin, díl 3., bylinkyprovsechny.cz, botanika.borec.cz
Zmíněné produkty:
