Lichořeřišnice účinky
Ačkoliv byla lichořeřišnice (Tropaeolum majus) využívaná již v antických dobách, tak dnes se na ni často zapomíná. Možná ji též znáte pod jiným lidovým názvem – kapucínka, což odkazuje na vzhled jejího květu, který připomíná kapuci.
Původní domovinou této rostliny jsou severní tropické oblasti Jižní Ameriky, kde jsou některé druhy dokonce opylovány kolibříky a nikoliv hmyzem. Odtud se postupně díky námořním plavbách rozšířila i do dalších částí světa. Zprvu se považovala za raritu a bylo ji možné spatřit pouze ve šlechtických sbírkách. V této době byla často známá pod názvem „krvavý květ z Peru“. Postupně se dostala i do měšťanských zahrádek a dnes ji lze spatřit v Evropě, Asii či Africe. Ve vhodných podmínkách zplaňuje a množí se již i bez lidského přičinění.
Řadí se do čeledi lichořeřišnicovité (Tropaeolaceae). Je to letnička, ale některé odrůdy jsou vytrvalé. Lodyhy jsou poléhavé, u některých odrůd pnoucí. Listy mají dlouhý řapík a členitě desetidílnou čepel. Květy jsou dlouze stopkaté, ohnivě červené, u některých odrůd oranžové nebo i špinavě žluté. Plodem je ledvinovitá, trojpouzdrá tobolka. Kvete od června až do září. Nejčastěji se z ní využívají semena, květy, listy a čerstvá šťáva (Fructus, Flos, Folium, Lactucarium tropaeoli). Suší se rovnoměrně rozložená na slunci na dobře větraném místě. Případně ji lze sušit při umělé teplotě do 40°C.
Často se vysazuje pro dekorativní účely. Tradiční čínské učení Feng shui doporučuje rostlinu vysazovat pro harmonizování energií mezi budovami a zemí. Existuje dokonce stará legenda, která říká, že vysázením této rostliny na zahradě, chráníte svůj domov.
Přidává se též do salátů, pomazánek a předkrmů, jí se často přímo syrová. Chuť připomíná řeřichy – mírně kyselá a trpká. Nezralé plody a květní poupata bývají nakládána a používána jako náhrada kaparů. S oblibou ji konzumoval i bývalý americký prezident Dwight D. Eisenhower. V průběhu druhé světové války se dokonce využívala jako náhražka černého pepře. Získala si oblibu v lidovém léčitelství a v ajurvédě a dodnes se využívá v některých kosmetických přípravcích.
Rostlina obsahuje řadu významných látek včetně glykosidů, hořčin, minerálů jako je železo či mangan a vitamín např. vitamínu C.
Účinky
- Podporuje přirozené obranné mechanismy organismu.
- Jedním z hlavních odvětví, kde se nejčastěji využívá, je oblast urogenitální. Přispívá ke zdraví ledvin, močových cest, močového měchýře, prostaty, vaječníků.
Bylinná směs: smícháme stejné díly květu (listu) lichořeřišnice, sedmikrásky, natě celíku. 1 lžičku zalijeme 250 ml vroucí vody a necháme cca 10 minut přikryté louhovat. Poté důkladně přecedíme. Užívá se 1-2 šálky denně.
- Podporuje normální stav dýchacích cest.
- Bylina přispívá k přirozených regeneračním procesům pokožky.
Pleťová maska: 1 polévkovou lžíci mleté lichořeřišnice spojíme s 1 lžíci zakysané smetany. Důkladně promícháme a nanášíme na obličej po dobu 15-20 minut. Poté umyjeme teplou vodou.
- Tinktura či odvar se často vtírá do vlasů, přispívá k jejich zdraví. Obojí můžeme připravit buď ze samotné lichořeřišnice, nebo přidat kopřivu, břízu či lopuch (vždy v poměru 1:1).
Postup: tinktura se nanáší na pokožku vatou a poklepem vtírá do pokožky.
Německý recept: Hrst listů a květů lichořeřišnice se vloží do 0,5 litru studené vody, přivede k varu a 15 minut velice mírně vaří. Po vychladnutí se přecedí a uloží v chladnu. Pokožka hlavy se mírně navlhčí a nechá zaschnout.
Odvar: Dvě hrsti natě lichořeřišnice dáme do 1 litru studené vody, pak 10 až 15 minut přikryté vaříme na mírném ohni, odstavíme, 15 minut necháme vyluhovat a přecedíme. Používáme pro poslední propláchnutí vlasů po jejich umytí.
Nežádoucí účinky
V případě užívání doporučených dávek nebyly prozatím zaznamenány nežádoucí účinky.
Pro nedostatek výzkumů se nedoporučuje v průběhu těhotenství, kojení, nepodává se malým dětem. Užívání je nutné konzultovat s lékařem v případě užívání léků.
V případě zevního použití vždy doporučujeme nejdříve provést zkoušku na alergii (nanést menší množství a sledovat cca 30 min, zda se objeví např. zarudnutí, svědění…). Zároveň je nutné dbát opatrnosti, aby se bylinka nedostala do očí, mohla by totiž způsobit pálení.
Formy
Nejčastěji se užívá samostatně např. ve formě tinktury, případně se připravuje odvar. Obvykle se užívá 2-3x denně dle návodu. Občas se ale přidává i do směsí.
Odvar: 1 lžičku byliny zalijeme 250 ml vody. Několik minut povaříme a necháme několik minut louhovat. Poté přecedíme. Užívá se 1-2 šálky denně.
Lichořeřišnice tinktura – recept
Obklad: 2-3 polévkové lžíce byliny dáme do 250 ml studené vody a povaříme 2-5 min, následně scedíme. Vhodnou látku namočíme v odvaru, přikládáme a fixujeme.
Koupel: 2 hrsti byliny zalijeme 1 l studené vody a 10 minut povaříme na mírném ohni. Poté přecedíme a odvar přilijeme k lázni. Teplota vody by měla být příjemná pro pokožku. Obvyklá délka koupele je 15-20 min. Lázeň můžeme ještě doplnit o nálev či odvar z jiných podobně působících bylin např. heřmánku, levandule, měsíčku apod.
Olej: hrst byliny dáme do čisté láhve. Zalijeme ji panenským olejem (např. slunečnicový), tak aby byla kompletně ponořená. Nádobu necháme na slunném místě 2 až 3 týdny macerovat. Občas můžeme protřepat. Poté již stačí přecedit.
Mast z lichořeřišnice recept:
Suroviny:
- 250 g kokosového oleje (lze též použít bambucké máslo, vazelínu)
- 1 hrst sušené byliny
Návod:
Lichořeřišnici umeleme na velmi jemný prášek. Pakliže nemáte takovou možnost, tak bude nutné přidat emulgátor. Kokosový olej zahříváme ve vodní lázni (do většího hrnce nalijeme studenou vodu, do které pak umístíme druhou nádobu, do které dáme kokosový olej). Jakmile se roztaví, přidáme k němu lichořeřišnici. Několik minut zahříváme, ale dbáme na to, aby nedošlo k varu. Poté zamícháme a přikryté necháme stát přes noc na chladnějším místě.
Následující den směs opět zahřejeme stejným způsobem ve vodní lázni (směs by opět neměla přijít k varu), poté přecedíme do čistých a uzavíratelných nádob. Aplikujeme dle potřeby několikrát denně.
Salát z lichořeřišnice
Suroviny:
- 200 g brambor
- 50 g listů či květů lichořeřišnice
- 2 vejce
- 2 polévkové lžíce zakysané smetany
- Kopr (dle chuti)
- Sůl (dle chuti)
Postup:
Brambory uvaříme, oloupeme a nakrájíme na malé kousky. Zeleninu nakrájíme, osolíme dle chuti a vše promícháme. Navrch položíme plátky vařeného vejce a dochutíme zakysanou smetanou.
Lichořeřišnice pesto
Listy a květy lichořeřišnice lze také použít k výrobě pesta. Smíchejte je s trochou solí, česnekem, olivovým olejem, parmazánem nebo jiným tvrdým sýrem a oříšky (např. vlašskými ořechy nebo mandlemi). Můžete přidat i trochu citronové šťávy. Pesto z lichořeřišnice používáme na těstoviny, k pečeným bramborám, masu, můžeme jej též namazat na chléb. Pesto je dost pikantní.
Lichořeřišnice mýdlo:
- 100 g mýdlové hmoty
- 1-2 lžičky mleté sušené lichořeřišnice
- sušená lichořeřišnice na dozdobení
Mýdlovou hmotu nakrájíme na malé kousky, které rozpustíme ve vodní lázni (do většího hrnce nalijeme studenou vodu, do které pak umístíme druhou nádobu s mýdlovou hmotou). Hrnec postupně zahříváme. Jakmile se hmota rozpustí, přidáme mletou lichořeřišnici. Můžeme ještě přidat několik kapek oblíbeného esenciálního oleje. Můžeme též udělat mýdlo ze dvou bylin, takže přidat kromě mleté lichořeřišnice např. mletý heřmánek či kopřivu (stejný poměr).
Následně směs odstavíme. Ještě teplou směs plníme do formiček na mýdla, dozdobíme sušenou lichořeřišnicí a necháme ztuhnout. Po cca 1 hodině vyjmeme. Skladujeme v suchu.
Zmíněné produkty:
Na základě nařízení Evropského unie č. 1924/2006 nemůžeme u bylinek uvádět nemoci či symptomy.
Zdroje: Herbář léčivých rostlin, 3. díl, Jiří Janča, Josef A. Zentrich, Bylinky.eu, 500 nejlepších receptů lidové medicíny, Dionýz Dugas, Wikipedie, Glycerinová mýdla, Alexandra Martina Běhalová, Tereza Štegrová