Jeřáb ptačí účinky (jeřabina léčivé účinky)

Sorbus aucuparia

Jeřáb ptačí účinkyJeřáb ptačí neboli lidově jeřabina je hojně rozšířený strom, na který nejčastěji narazíme ve světlých lesích, na stráních a podél cest převážně v Evropě a Asii. Známé jsou jak jeho bílé květy vytvářející bohatá květenství, tak i červené plody – jeřabiny.

Jeřáb ptačí má dva poddruhy: jeřáb ptačí pravý (má lístky po celém obvodu čepele zoubkovité) a poddruh jeřáb ptačí moravský (ten má lístky mělce pilovité jen v horní třetině). Na Moravě se někde ještě vyskytuje zavlečený druh – oskeruše domácí, dříve nazývaný jeřáb oskeruše, který má plody ve tvaru malých hruštiček.

Předpokládá se, že latinský název by mohl pocházet z keltského slova „sor“ neboli trpký, kyselý.

Jeřabina se používala již ve starověku. Ve starogermánské mytologii byla zasvěcena bohu hromu Donarovi. Z plodů se pálila kořalka a vyráběl se ocet. Používaly se též k lovu ptáků, pro ty je jeřabina významných zdrojem vitamínů a cukrů. Virgulemi z jeřábu se dříve vyhledávali rudné žíly. Dnes se strom pěstuje pro dekorativní účely a využívá se v truhlářství. Z jeřabiny se dělají marmelády, omáčky, sirupy, různé nápoje.

Anglický název jeřábu „rowan“ vznikl pravděpodobně ze starého skandinávského slova „runa“ neboli „kouzlo“. Dlouhou dobu se totiž věřilo, že rostlina má ochrannou moc proti čarování a blesku. Na vrcholku nesou její plody znamení pentagramu, což se považovalo za symbol ochrany. Tradovalo se, že větvička jeřábu může uchránit před uhranutím. Pálením dřeva, listů a plodů se mohli přivolat duchové, domácí skřítci, duchovní rádci a elementární bytosti. Jeřáb též hrál hlavní roli v obřadech druidů.

Významnou roli měla též jeřabina v oblasti zdraví. Obsahuje řadu významných látek včetně organických kyselin, pektinů, cukrů, minerálů a vitamínů. Předmětem sběru jsou dodnes její plody (Fructus sorbi aucuparii) sbírané koncem srpna a během září. Po sběru se sušily přímo na slunci, nebo se nakládaly. Méně často se používá květ (Flos sorbi aucuparii), který se zpravidla sbírá v květnu.

Účinky

  • Jedná se o účinné antirevmatikum, takže se využívá při revmatismu a dně.
  • Má močopudné účinky, rozrušuje a vyplavuje močový písek a drobné kamínky. Využívá se pro zvýšení diurézy u ledvinových chorob, charakterizovaných snížením funkce ledvin.
  • Podporuje vylučování žluče do střev, což má pozitivní efekt na celkovém procesu trávení ve střevech, zejména u starších lidí. Povzbuzuje produkci žaludeční šťávy.  Čaj z usušených jeřabin pomáhá při nechutenství a žaludečních neurózách. Bylinu lze též využít i jako regulátor stolice, zvláště v případech, kdy se jedná o trvalý, mírný průjem bez vážnějších příčin.
  • Nálev z listů pomáhá při chrapotu a posiluje hlas. Šťáva z jeřabiny byla v průběhu historie používána při nachlazení, bolestech v krku a problémech dýchacích cest např. astmatu.
  • Plody jsou bohatým zdrojem antioxidantů, takže nás chrání před mnohými chronickými nemocemi.
  • Jeřábina je bohatým zdrojem vitamínu C, takže podporuje imunitní systém. Ve středověku se často používala jako prevence kurděje. Má významné antibakteriální schopnosti.
  • Z květů jeřabin se připravuje koupel nohou nebo rukou, u dětí pak celková koupel při mírných formách atopického ekzému. Rostlina se též používá na hemoroidy.
  • Květy jeřábu obsahují kromě jiného látku velmi podobnou ženským hormonům, a proto se doporučují aplikovat při veškerých potížích tohoto druhu. Sbírá se květ v plném rozkvětu, nejlépe kolem desáté hodiny dopoledne. Podává se jako nálev z jedné čajové lžičky na sklenici vody, 3 krát denně, před jídlem.

Formy

Jeřabina léčivé účinky

Vhodnou formou užívání je macerát, vyluhovaný nejméně 6 hodin, nebo odvar. V obou případech podáváme buď 2 až 3 sklenice, nebo 3 až 4 šálky denně.

Návod na odvar: plody zalijeme vodou a vaříme cca 3 min a následně louhujeme 10 min.

Návod na macerát: plody jeřabin zalijeme šálkem studené vody a necháme nejlépe 6 až 12 hodin macerovat.

Sušené jeřabiny se mohou po předchozím podrcení běžně přidávat do čajových směsí, zejména při protirevmatické léčbě.

Vhodnou formou je také sirup. Čerstvé jeřabiny odšťavníme (nejlépe pomletím a vylisováním nebo odstředěním), šťávu pak smícháme s cukrem přibližně v poměru 1:1 a pomalu povaříme až do zhoustnutí. Obvykle se podávají 3 až 4 lžičky sirupu denně.

Jeřáb ptačí nežádoucí účinky

Nedoporučují se konzumovat čerstvé plody, které mohou přivodit příznaky lehké otravy se stavy nevolnosti a bolestmi hlavy. Sušením nebo kompotováním se tato vlastnost eliminuje. Denně by se nemělo zkonzumovat více než 1,5 g plodů.

Zdroje: Herbář léčivých rostlin, 2. díl, Jiří Janča, Josef A. Zentrich, www.bylinkyprovsechny.cz, http://druidova.mysteria.cz/STRANKY_BYLINKOVE/Jerabiny.htm