Zlatobýl obecný aneb opravdové přírodní zlato

Svou přezdívku „přírodní zlato“ nezískal zlatobýl jenom díky své třpytivě žluté barvě květů, ale především pro své významné účinky na naše zdraví. Vždyť i latinský název solidago se doslova překládá „dělající zdravým.“ Dnes se na něj však často mylně pohlíží negativně a my se to pokusíme napravit.

Ale ještě než se pustíme do toho, je určitě vhodné zmínit, že zlatobýl obecný neboli celík zlatobýl je jediným původním druhem rodu Zlatobýl neboli Solidago v České republice a vyskytuje se nejčastěji na loukách, okrajích lesů, v příkopech. Sbírá se nejčastěji v období od července po říjen.

Některé druhy tohoto rodu jsou původem z Evropy a Asie, jiné zase z Ameriky. Poslední byly do mírného pásma zavlečeny a postupně zplaněly, dnes dokonce někdy vytlačují domácí rostliny. Nejsou příliš náročné, stačí jim světlo a mírné klima.

Zlatobýl bývá často neprávem spojován se sennou rýmou. Pravdou však je, že za tu nejčastěji mohou jiné rostliny jako jsou například některé druhy rodu Ambrozie, které kvetou ve stejnou dobu. Pyl zlatobýlu je totiž až moc těžký a lepkavý na to, aby byl přenášen větrem, a musí být proto opylován především hmyzem.

V dřívějších dobách se užíval při různých rituálech pro ustálení kontaktu s jinými světy. Jiní je zase nosili pro štěstí.

Dokonce existuje pověra, že pokud vám začne kolem domu růst zlatobýl, tak očekávejte neočekávaný příliv štěstí a blahobytu.

O zlatobýl se zajímal i Thomas Edison, který v něm viděl alternativní přírodní zdroj pryže neboli gumy pro výrobu automobilových pneumatik. Křížením se mu podařilo vypěstovat mnohem vyšší rostlinu, která obsahovala ve svých listech větší množství kaučuku a bylo z ní možné vytvořit pneumatiky pro automobil modelu T Henryho Forda. Bohužel ačkoliv Edison předal své výsledky do vyšších míst, výzkum dále nepokračoval a dodnes nevíme, zda by nemohly mít pneumatiky ze zlatobýlu nakonec úspěch. Jednu z nich můžeme vidět i dnes v muzeu Henry Forda v Americe.

Rostlina se využívá ve farmakologii, kde se účastní výrobního procesu léků. Nejvýznamnější postavení má v lidovém léčitelství a homeopatii. Nejčastěji se užívá buď ve formě čaje, tinktury nebo masti.

V lidovém léčitelství se užívá na:

Jedná se především o rostlinu, která se používá při nemocech ledvin a močových cest. Předepisuje se při cystách, močových kamenech, infekcích a zánětech. Doporučuje se při zvětšené prostatě. Zlatobýl, spolu se svízelem a pitulníkem žlutým nebo hluchavkou bílou, dobře působí i při svrašťování ledvin a při léčbě umělou ledvinou.

„Ve všech těchto třech případech jsem dosáhla úspěchu po zahájení léčení bylinkami. Jednoho dvaapadesátiletého muže s neléčitelným svraštěním ledvin lékaři již dávno odepsali a dali do předčasné invalidity. Přišel za mnou, těžce oddychující a zpocený, po schodech do prvého poschodí, svalil se na židli a lapal po vzduchu. Přesně za týden již mu bylo podstatně lépe. Pil denně tři šálky uvedené čajové směsi. Používal ale všechny rostlinky čerstvě natrhané v přírodě. Po třech týdnech si již vůbec na nic nestěžoval. Všechny duševní pocity člověka mají vliv na činnost ledvin. Proto po nějakém duševním šoku, ať již tu jde o smrt milované osoby či jiné neštěstí, jsou nejvíce zatíženy ledviny. Zlatobýl se osvědčil jako léčivá bylina, která velmi dobře ovlivňuje citový život člověka. Měli bychom proto při zklamáních a jiných duševních zátěžích bezpodmínečně pít čaj z této byliny. Anděl léčivých rostlin stojí v bezprostřední blízkosti zlatobýlu. Utišující účinek léto rostlinky při těžkých citových hnutích cítíme tak, jako by nás jeho ruka hladila. Už samotný pohled na zlatobýl v přírodě působí uklidňujícím dojmem. Měli bychom být vděční za to, že ve své blízkosti máme rostlinu, která má takové vlastnosti.“
Zdraví z boží lékárny, Marie Treben

Rostlinu používáme při nemocech a krvácení střev.
Pro své močopudné účinky se doporučuje i při revmatismu a dně.
Podporuje látkovou výměnu.
Snižuje lámavost cévních kapilár a podporuje zdraví cév.
Ve formě kloktadla se užívá při bolestech v krku či zubních bolestech.
Mast ze zlatobýlu je vhodná na špatně se hojící a zanícené rány, při cirhóze, kožních alergiích, cystách, ekzémech, lupénce, žloutence, ale i dně, astmatu a revmatismu, ztvrdnutí břicha, bércových vředech, bulkách v prsou.
Koupele z nálevu jsou vhodné při zhoršené pohyblivosti po úrazech. Nálev ze zlatobýlu se doporučuje i na mastnou pleť.

Formy

Zlatobýl se může užívat jak samostatně ve formě čaje, tak i společně s jinými bylinkami ve směsích. Vhodnou formou je též tinktura. Zevně lze kromě masti použít obklady, koupele či výplachy.

Příprava čaje: 1 čajovou lžičku vrchovatě naplněnou zalijeme 250 ml vody. Spaříme a necháme krátce vyluhovat. Užíváme 2-3 šálky denně.

Zlatobýlova tinktura: zlatobýl zalijeme lihem, necháme na teplém místě 14 dní vyluhovat za občasného protřepání, přefiltrujeme a užíváme.