Vlašský ořech a zdraví

Vlašské ořechy patří mezi nejstarší konzumované potraviny vůbec. Ořešák královský (Juglans regia) původně pochází z Asie, ovšem dnes na něj narazíme i v jiných oblastech světa. Dle neolitických vykopávek jsou vlašské ořechy konzumovány již po dobu 8000 let!

Především z listů stromu se získávalo barvivo nejen na vlasy. Ořechy jsou samozřejmě neodmyslitelnou součástí mnohých sladkých a slaných pokrmů.

Vlašský ořech obsahuje řadu významných látek např. vitamíny skupiny B, vitamín E, zinek, hořčík, prospěšné nenasycené mastné kyseliny, bílkoviny, sacharidy a další.

V lidovém léčitelství se velmi často využívají nejen zralé plody, ale i nezralé (Fructus juglandis inmaturus), když se dají ještě propíchnout špendlíkem. Dále se využívají listy (Folium juglandis), sbírané nejlépe v červnu kolem desáté hodiny dopoledne a pak zelené oplodí (Pericarpium juglandis nucum), které se sbírá těsně před sklizní ořechů v červenci a srpnu.

Účinky

• Ořechy jsou bohatým zdrojem antioxidantů, takže přispívají k ochraně buněk před oxidativním stresem.
• Podporují normální stav střevní mikroflóry (1), látkovou výměnu.
• Přispívají ke správné hladině cholesterolu a cukru v krvi (2, 3).
• Všimli jste si někdy, že vlašské ořechy trochu připomínají lidský mozek? Podle staré moudrosti to rozhodně není náhoda. Mnohé vědecké výzkumy již poukázaly na to, že mohou přispívat k normální funkci mozku a celkově nervové soustavy. Podporují paměť, koncentraci, psychickou kondici (4).
• Existují již spekulace o dalších možných potenciálních účincích.

Nežádoucí účinky

I u vlašských ořechů se musíme držet základního pravidla – vše s mírou. Pokud je užíváme poprvé, tak je vhodné nejdříve vyzkoušet menší množství.

Formy

Syrové ořechy je nutné velmi dobře rozkousat. V případě, že jsou pro organismus těžko stravitelné, pomůže, když se z nich odstraní tenká žlutá slupka či se dají rozemlít.

Zmíněné produkty:

Vlašské ořechy

Na základě nařízení Evropského unie č. 1924/2006 nemůžeme u bylinek uvádět nemoci či symptomy.

Zdroje: Herbář léčivých rostlin, 3. díl, Jiří Janča, Josef A. Zentrich