Podběl léčivé účinky dle lidového léčitelství
Tussilago farfara
Podběl lékařský se vyskytuje prakticky po celé Evropě a v Asii. Též jej nalezneme v Severní Africe a Americe. Vyskytuje se nejčastěji na příkopech, náspech a rumištích a preferuje spíše vlhčí místa. Lidově se mu někdy též přezdívá lopušnice, koňské kopyto, májík, líčko Panny Marie či babuška. Jeho květy jsou žluté a svůj český název získal díky bělavému zbarvení listů zespodu.
Jeho čerstvé listy se díky obsahu vitamínu C často používají na přípravu polévek a jarních salátů. Květina je též významnou medonosnou rostlinou. Nejvíce se však používá v lidovém léčitelství a čínské medicíně. Podběl byl ceněn mnohými lékaři počínaje obdobím starověku až po moderní dobu.
Nejčastěji se v lidovém léčitelství používá list (Foliům farfarae), sbíraný v květnu a červnu (nejlépe do deváté hodiny dopoledne). Květ (Flos farfarae) obsahuje menší podíl účinných látek a doporučuje se sbírat časně na jaře na počátku rozkvětu (nejlépe mezi čtrnáctou a šestnáctou hodinou). Rostlinu lze sušit i na slunci.
Podběl a zdraví
Ti z vás, kdo mají základy latiny, již určitě z latinského názvu odvodili, že rostlina se používá hlavně proti kašli (tussis – kašel, ago – odháním).
- Podběl totiž vskutku pomáhá tlumit kašel, ovšem na druhou stranu podporuje též vykašlávání tam, kde je to třeba. Takže se vlastně v tomto ohledu jedná o všestrannou rostlinu. Používá se na uvolňování hlenů, působí protizánětlivě, zejména při bronchitidě a kataru hrtanu a hrdla. Při zdlouhavém kašli a trýznivém chrapotu se doporučuje častěji pít oslazený horký čaj z podbělu. Mimochodem v Anglii se dokonce z této byliny vyrábějí bonbóny na kašel. Čerstvé umyté listy, rozmělněné na kaši a přiložené na hruď, pomáhají při každém těžkém onemocnění plic.
Podbělový list se používá v čínské medicíně a lidovém léčitelství při astmatu, při poškození průdušek (bronchů) a těžkostech po kouření. V těchto případech někteří doporučují užívat na jaře dvě až tři lžičky čerstvě vytlačené šťávy z listů, kterou lze přidat do masového vývaru či teplého mléka.
Pro uklidnění kašle, chrapotu, zahlenění apod. se doporučuje následující postup: Deset gramů listů i květů dáme do 0,25 litru studené vody, krátce necháme přejít varem a pak 10 minut vyluhovat. Přecedíme, osladíme medem a vypijeme.
Stejnou službu nám udělá prášek z usušených listů podbělu. Užíváme 1 až 2 dávky na špičku kulatého nože.
Na uvolnění hlenů při kašli lze též použít směs, kterou připravíme smíšením rovných dílů květu a listu podbělu, květu divizny, natě plicníku lékařského a listů jitrocele. Z této směsi spaříme dvě čajové lžičky v 1/4 litru vody. Denně vypijeme po doušcích 3 šálky teplého čaje přislazeného medem.
Při chronickém zánětu (chronické bronchitidě), provázeném opakujícím se záchvatem, obtížích při dýchání (záduše), se mají vícekrát během dne vdechovat páry z podbělu, a to z květů i listů. V krátkém čase se dle mnohých zkušeností dostavuje velká úleva.
- Podběl obsahuje mnoho slizů, které se podílejí na ochraně a čištění sliznic, především dýchacích cest či zažívacího traktu.
- Listy rozmělněné na kaši se dále též používají jako obklad při růži, při poranění tkání doprovázeném modročervenými otoky, ba dokonce i při zánětu hlenových váčků
- Při pásovém oparu se doporučujeme hrst čerstvých pěkných listů ponořit krátce do vařící vody, nechat okapat a přikládat na opar.
- Jak listy, tak i květy se používají na omývání ekzému.
- Dále se podběl uplatňuje jako pomocník při cukrovce, protože přítomný zinek zlepšuje využití inzulínu.
- Květy působí především protikřečově.
- Suchý zábal do listů podbělu (nejlépe čerstvě natrhaných) působí protirevmaticky a používá se na bolesti kloubů. Zábal má trvat asi jednu hodinu.
- Na zanícené žíly se požívá noční kašovitý obklad, připravený z drcených čerstvých listů podbělu a sladké smetany. Vhodnou formou je též mast z podbělu, kterou lze vyrobit z čerstvých rozmělněných listů a čerstvé smetany. Tu natíráme na zanícené místo a zlehka ovážeme ručníkem.
- Čerstvě vytlačená šťáva z listů podbělu, nakapaná do ucha, pomáhá při bolestech v uchu.
- Obklady ze silného odvaru listů podbělu se používají proti skrofulózním vředům (krtice).
- Oteklé nohy by se měli častěji koupat v záparu z listů podbělu (byliny vhodíme do vařící vody – přikryjeme a 5 minut mírně povaříme).
Konktraindikace
Přestože obsah škodlivých látek je v této rostlině skutečně minimální, přesto se nedoporučuje k dlouhodobému užívání. Při vnitřním užívání spíše volíme sušenou formu byliny, ve které je podíl těchto látek výrazně menší. Vhodnou formou jsou též bylinné směsi s podbělem. Samostatně podávané podbělové drogy nejsou vhodné pro děti, těhotné a kojící ženy. Určitě doporučujeme dbát na předepsané dávkování.
Způsoby užívání
Nejčastěji používanou formou je nálev připravovaný obvyklým způsobem a podávaný v běžných dávkách. Pro zevní použití ale dáváme přednost odvaru.
Podbělový čaj: 1 čajovou lžičku květů vrchovatě naplněnou (později květů a listů smíchaných rovným dílem) jen spaříme v 1/4 litru vody a necháme krátce vyluhovat.
Obklad: Čerstvé listy rozmělníme – rozmačkáme na kaši a přiložíme.
Inhalování: Vrchovatou polévkovou lžíci květů a listů spaříme a vdechujeme páry pod ručníkem. Zopakujeme vícekrát denně.
Koupel nohou: Naplněnou dvojitou hrst listů spařených vodou necháme vyluhovat krátkou dobu a pak 20 minut koupeme nohy.
Čerstvá šťáva: Umyté čerstvé listy odstředivkou zbavíme šťávy.
Podbělový sirup: Do hliněného hrnce nebo do sklenice od okurek klademe postupně vrstvu listů a vrstvu přírodního cukru, necháme usadit a postupně doplňujeme, až je nádoba plná. Potom dobře zavážeme dvěma či třemi vrstvami silného pergamenu nebo celofánu a postavíme na chráněném místě. Rovnoměrná teplota vyvolá kvasný proces. Po osmi týdnech hrnec či sklenici vykopeme a získáme sirup, který jednou či dvakrát převaříme. Sirup je vhodný jako prevence v zimě a v době chřipek, podpoří naši imunitu. Užíváme jej po lžičkách.
Zdroj: Zdraví z boží lékárny, Maria Treben, Herbář léčivých rostlin 4. díl, Janča Josef A. Zentrich
Zmíněné produkty:
