Plicník lékařský
Plicník lékařský (Pulmonaria officinalis) je hojná rostlina, se kterou se setkáme téměř po celé Evropě. Je velmi citlivá na znečištění ovzduší a vyskytuje se obvykle v ekologicky čistějších oblastech. Jedná se o jednu z prvních jarních bylinek a často se přidává do salátů a polévek.
Plicník se dnes využívá jak v lidovém léčitelství, tak i homeopatii. Pro tyto účely se nejčastěji sbírá kvetoucí nať (Herba pulmonariae) a list (Folium pulmonariae).
Účinky
- Jak jste již z názvu určitě vytušili, tak hlavní oblastí působení plicníku je dýchací soustava. Používá se při nejrůznějších plicních obtížích, podporuje vykašlávání a působí hojivě i regeneračně na sliznice dýchacích cest. Čaj z rostliny pomáhá i při zápalu plic a průdušek, astmatu, kašli, vykašlávání krve, zahlenění plic.
- Proti vnitřnímu zahlenění doporučoval již Sebastian Kneipp smíchat po jednom dílu libečku a plicníku. Pije se nálev z 1 polévkové lžíce směsi na šálek vody, dvakrát denně, ráno a večer.
- Rostlina je bohatým zdrojem přírodních antioxidantů.
- Příznivě působí i na sliznice trávicího ústrojí a je vhodná při poškození sliznice hltanu a žaludku.
- Působí svíravě a protizánětlivě.
- Má mírné močopudné účinky a používá se při infekcích močových cest.
- Ochranný a regenerační vliv na sliznice se projevuje i při zevním použití byliny, a proto ji lze použít pro omývání ran, při koupelích krvácejících hemoroidů, na ekzémy, vředy.
- Využívá se i jako doplněk léčby lymfatických onemocnění.
Formy
Obvyklou formou je odvar, připravovaný podle běžných pravidel a podávaný obyčejně v dávce 2-3 šálky denně. Bylina se zpravidla nedoporučuje užívat déle než 3 týdny a během užívání je nutné dodržovat pitný režim. Pokud to zdravotní stav vyžaduje, tak lze plicník podávat i delší dobu, avšak vždy s přestávkami a po třech týdnech se zařazuje dvoutýdenní přestávka. Při takovém využívání plicníku může terapie trvat i několik měsíců.
Ačkoli nejsou vážnější námitky proti podávání samostatné byliny, tak mnohem častěji se volí její kombinaci do směsí, kde její účinek více vynikne. Pro kombinaci jsou vhodné například podběl, petrklíč, sladké dřevo, anýz, fenykl, proskurník, puškvorec i meduňka. Účinnost plicníku ještě můžeme zvýšit přidáním květu měsíčku, nati řepíku, nati tymiánu, kořene proskurníku nebo listu šalvěje. Ve směsích lze dobu podávání plicníku zdvojnásobit až na 6 týdnů.
Plicník lze použít i při inhalacích.
Plicní směs
- 50 g plicníku
- 50 g divizny
- 50 g jitrocele
Lžičku směsi zalijeme 250 ml vařící vody a necháme několik minut louhovat. Užíváme 2 šálky denně, čaj lze osladit medem.
Bylinná směs při zahlenění:
- 50 g plicníku
- 50 g prvosenky
- 50 g truskavce
- 50 g jitrocele
Lžičku směsi zalijeme 250 ml vařící vody a necháme několik minut louhovat. Užíváme 2 šálky denně, čaj lze osladit medem.
Na ošetřování rtů užíváme tzv. plicníkový olej.
Příprava: Hrst čerstvých plicníkových listů vložíme krátce do vařící vody, vytáhneme a necháme okapat, případně vložíme mezi čistý textil. Pak vložíme do 0,25 litru oleje, nejlépe arašídového, na ohni zahřejeme a necháme 24 hodiny vyluhovat. Přecedíme, dáme do tmavé láhve, uzavřeme a skladujeme na tmavém a chladném místě. Při suchých a praskajících rtech olej jemně vtíráme.
Kontraindikace
Plicník mírně zvyšuje srážlivost krve, takže lidé s vysokou sedimentací by jej neměli užívat samostatně ani dlouhodobě. Bylina se též nepodává těhotným a kojícím ženám ani malým dětem.
Pokud nepřekročíme uvedenou dávku a dobu kúry, tak je bylina naprosto bezpečná.
Zdroje: Herbář léčivých rostlin, 4. díl, Jiří Janča, Josef A. Zentrich, bylinkyprovsechny.cz
Zmíněné produkty:
