Devětsil lékařský
Devětsil (Petasites officinalis) se ve starověku a středověku hojně využíval v lidovém léčitelství, proto se i zrodil název „devětsil.“
Rostlina se vyskytuje téměř po celé Evropě, v západní a severní Asii a severní Americe. Předmětem sběru je především oddenek (Radix petasitidis), který však má nepříjemný zápach. Někdy se též využívá list (Folium petasitidis) nebo květ. Velké listy chránily před deštěm a sluncem, proto se zrodila přezdívka „klobouková bylina“, díky které pak vznikl latinský název.
Devětsil se využíval v kuchyni při přípravě salátů, ale i k masu.
Účinky
- Podporuje látkovou výměnu.
- Přispívá k normální funkci močových cest, kloubů.
- Podporuje správnou činnost dýchacích cest.
- Přispívá k normálnímu stavu nervů, hlavy.
- Podporuje normální funkci žaludku a žlučníku.
- Velké, čerstvé listy se používají na obklady na klouby, svaly, kůži.
Návod: list se umyje studenou vodou, přiloží hladkou vrchní stranou ve dvou vrstvách na kloub a převáže obvazem. Umyté čerstvé listy lze též rozmělnit a přiložit na místo. Proceduru zopakujeme vícekrát přes den.
Formy + nežádoucí účinky
Dříve bývala velice oblíbená aplikace kořene ve víně, a to jak kořene v celku, tak i práškovaného. Často se užíval v homeopatickém provedení.
Nejstarší psaný recept na užití prášku z kořene s vínem je z roku 1597 a pochází z Anglie.
V dnešní době se doporučuje opatrnost v případě vnitřního užívání, jelikož bylina obsahuje pyrolizidinové alkaloidy. Nedoporučuje se užívat v době těhotenství, během kojení, nevhodné pro děti. Není vhodná pro dlouhodobé užívání.
Pozor: devětsil je silně močopudný.
Na základě nařízení Evropského unie č. 1924/2006 nemůžeme u bylinek nemoci či symptomy.
Zdroje: Herbář léčivých rostlin, 1. díl, Jiří Janča, Josef A. Zentrich, Zdraví z boží lékárny, Marie Treben.
Zmíněné produkty:
