Estragon a jeho léčivé účinky 

Artemisia dracunculus

Estragon (kozalec kořenný) spíše nalezneme v teplých a suchých oblastech, ovšem dnes se pěstuje i v České republice.

Název Artemisia pochází zřejmě od řecké bohyně Artemis – ochránkyně panen, protože některé druhy tohoto rodu mají abortivní účinek. Druhový název dracunculus znamená latinsky malý drak, saň nebo had, což lze vysvětlit tím, že se rostlina dříve užívala proti hadímu uštknutí. Dokonce se jí jednu dobu přezdívalo „hadí koření.“

Bylinku samozřejmě většina z nás zná především z kuchyně, přičemž jako koření se užívala již v antických dobách. Jejím milovníkem byl například francký král a římský císař Karloman (768 až 814 n.l.), který nařídil její pěstování ve všech zahradách a klášterech. Římští vojáci si ji dávali do bot v naději, že zmírní únavu. Mimochodem estragon patřil k 33 bylinám, které se jako první začaly pěstovat v Novém světě.

Dnes se užívá v kuchyních celého světa, přičemž Francouzi jej dokonce nazývají „králem koření.“ Jeho listy mají jemnou hořko-sladkou kořeněnou chuť. Používá se k aromatizování vinných nebo ovocných octů, při nakládání zeleniny. Přidává se do nádivek, k pečeným a dušeným masům, do omáček, bylinkových másel, k přípravě estragonové hořčice, k rýži a rybám, do salátů, polévek a marinád. Jako koření se používají čerstvé i sušené listy, často spolu se stonky. Pokrmům dodává pikantně trpkou příchuť.

Bylinka by se neměla vařit, takže se k jídlům přidává až v poslední etapě.

Estragon si také získal velkou oblibu v lidovém léčitelství a medicíně antických států. Byl doporučován při bolestech hlavy, srdce a jater.

Lékař a botanik Ibn Baithar, který žil ve 13. století ve Španělsku, popisuje, že estragon oslazuje dech, otupuje chuť hořkého léku a napomáhá spánku.

Účinky dle lidového léčitelství

• Využívá se pro podporu žluči a chuti k jídlu. Má kladný vliv na trávení a používá se při křečových bolestech. Doporučuje se při dyspepsii a podobných poruchách trávení. Hojně se užívá při dráždivém tračníku (colon irritabile) a Crohnově nemoci, ulcerózní kolitidě. Dále se používá při žaludeční nevolnosti a kataru, škytavce.

Pozitivní efekt na trávení potvrdil i výzkum na Univerzitě Cork v Irsku (The Department of Food and Nutritional Sciences at the University College Cork in Ireland).

• Má mírné močopudné účinky.
• Lidové tradice doporučují pít estragonový čaj pro klidný spánek. Mimochodem s tímto zvykem se lze často setkat ve Francii.
• Estragon se využívá i při revmatizmu, dně, zánětech kloubů.
• Léčitelé jej doporučují na podporu menstruačního cyklu.
• V lidovém léčitelství se používá na střevní parazity (roupy, škrkavky) a v boji proti bakteriím (stafylokok, Escherichia coli).
• Antičtí lékaři jej doporučovali jako prevenci vzniku aterosklerózy a obecně mluvili o celkovém pročištění organismu.
• Žvýkání čerstvých listů osvěžuje dech a překrývá nepříjemné chutě v ústech. Antičtí Řekové jej žvýkali, aby ulevili bolestem zubů. Dnes se již ví, že obsahuje eugenol, který působí jako anestetikum.

Formy

Bylina se užívá jak čerstvá, tak i sušená. Častou formou při žlučníkových poruchách je estragonové víno, které se podává před hlavními jídly v poledne a večer (půl vinné skleničky jako aperitiv).

Recept: 25 g čerstvého umytého estragonu se vloží do láhve o objemu cca 700 ml a zalije se bílým přírodním vínem. Necháme jej stát po dobu sedmi dní při pokojové teplotě, poté jej přefiltrujeme a uložíme na suché, chladné místo.

Nežádoucí účinky

Při běžném, mírném dávkování nemá jeho podávání žádné kontraindikace.

Estragon by se ovšem neměl užívat během kojení a těhotenství. Již od dávných dob se totiž používal jako jeden z prostředků pro ukončení těhotenství.

Zdroj: Herbář léčivých rostlin, 2. díl, Jiří Janča, Josef A. Zentrich, bylinkyprovsechny.cz, ncbi.nlm.nih.gov, Wikipedia