Pelyňkový čaj (pelyněk čaj)
Pelyněk pravý (Artemisia absinthium) je trvalka, která se nejčastěji záměrně pěstuje, jen občas zplaňuje. Preferuje dostatek světla, chráněné stanoviště a propustnou půdu. Může dorůstat do výšky cca 1 metru, dolní část lodyhy dřevnatí. Rostlina tvoří trsy a pokrývají ji jemné chloupky, které jí propůjčují stříbrošedý vzhled. Přízemní listy jsou třikrát peřenodílné a mají dlouhý řapík, horní listy bývají jednodušší. Květenstvím je lata, kterou tvoří drobné květní úbory, jsou obvykle žluté barvy. Plodem je nažka.
Pelyněk se přidává do některých pokrmů a nápojů (např. omáček, likérů…). Již od pradávna se též využívá v lidové léčitelství. Obsahuje třísloviny, silice, flavonoidy a další významné látky. Podporuje chuť k jídlu, správnou funkci střev, jater, žlučníku. Přispívá k normální imunitě. Podporuje psychickou pohodu.
Pelyňkový čaj připravujeme z natě (Herba absinthii). Má velmi specifické aroma a hořkou chuť, kterou můžeme upravit přidáním sladidla (např. med, stévie…) či smícháním s jinými bylinkami. Pro přípravu čaje se obvykle doporučuje použít sušenou bylinu, jelikož čerstvá má extrémně hořkou chuť.
Suroviny:
- 1 lžička sušené byliny
- 250 ml vody
Příprava:
Pelyněk nasypeme do hrnku a zalijeme horkou vodou. Přikryjeme a necháme takto cca 8-10 minut louhovat, poté přecedíme přes čajové sítko.
Obvykle se užívá 1-2 šálky denně, pije se po doušcích. Nálev připravujeme vždy čerstvý.
Pelyňkový čaj neobsahuje kofein, takže se může užívat i odpoledne. Nálev lze též aplikovat zevně – obklady, výplachy, omývání, koupel.
Upozornění: Rostlina není vhodná pro dlouhodobé užívání. Při užívání dbáme na doporučené dávkování.
Vysoké dávky mohou vést k nežádoucím účinkům (např. nevolnost, zvracení, neklid…). Bylinu by neměly užívat těhotné a kojící ženy, malé děti. Nedoporučuje se v případě epilepsie, nemoci ledvin. V případě užívání léků je vždy nutná konzultace s lékařem, jelikož může hrozit interakce.
V případě alergie na tuto byliny se jí vyhneme.
Zmíněné produkty:
Na základě nařízení Evropského unie č. 1924/2006 nemůžeme u bylinek uvádět nemoci či symptomy.
Zdroje: Herbář léčivých rostlin, Jiří Janča, Josef A. Zentrich, bylinkyprovsechny.cz, 500 nejlepších receptů lidové medicíny, Dionýz Dugas, Wikipedie


