Artyčokový čaj (artyčok čaj)

Artyčokový čaj (artyčok čaj)Artyčok zeleninový (Cynara scolymus) je vytrvalá rostlina, která může dorůstat až do výšky přes 1 m. Řadí se do stejné čeledi jako i heřmánek či sedmikráska – hvězdnicovité (Asteraceae). Původně pochází ze Středomoří, dnes se pěstuje i jinde. Vyžaduje stabilní teplo, nesnáší mráz.

Rostlina má mohutný stonek. Velké listy tvoří přízemní růžici. Modrofialové květenství svým vzhledem připomíná bodlák. Plodem je nažka.

Artyčok se hojně využívá v kuchyni – přidává se do polévek, salátů, omáček, ale též do některých dezertů a nápojů. Bývá součástí kosmetických produktů a je oblíben v lidovém léčitelství. Podporuje zdraví jater, žlučníku, střev. Přispívá k přirozené detoxikaci a normální látkové výměně. Podporuje optimální kondici cév.

Obsahuje hořčiny, organické kyseliny, flavonoidy, některé vitamíny a minerály a další významné látky.

Čaj se nejčastěji připravuje z listu či natě (Folium cynarae, Herba cynarae). Má specifickou chuť – zemitá až nahořklá, takže v případě potřeby lze přidat med či jiné sladidlo.

Suroviny:

  • 1 lžička byliny
  • 250 ml vody

Příprava:

Artyčok dáme do šálku a zalijeme horkou vodou. Necháme přikryté cca 8-10 minut louhovat, poté důkladně přecedíme přes čajové sítko.

Obvykle se užívají 2-3 šálky denně, pije se po doušcích. Nálev připravujeme vždy čerstvý. Pakliže čaj užíváme pro podporu trávení, tak je vhodné jej užívat cca 30 min před jídlem (nejlépe neslazený).

Čaj neobsahuje kofein, takže se může užívat i odpoledne. Může se kombinovat i s jinými bylinkami (např. pampeliškou či rozrazilem). Nálev lze též použít zevně – obklad, výplachy, omývání, koupel.

Upozornění: Při užívání dbáme na doporučené dávkování.

V případě alergie na artyčok se mu samozřejmě vyhneme.

Není vhodný při těžkých poruchách ledvin, neprůchodnosti žlučových cest. Konzultace s lékařem je nutná v případě užívání léků.

Pro nedostatek výzkumů se obvykle nepodává dětem, těhotným a kojícím ženám.

Podrobněji o účincích

Zmíněné produkty:

Artyčok nať

Na základě nařízení Evropského unie č. 1924/2006 nemůžeme u bylinek uvádět nemoci či symptomy.

Zdroj: Herbář léčivých rostlin, Jiří Janča Josef A. Zentrich, 3. díl, 500 nejlepších receptů lidové medicíny, Dionýz Dugas, Wikipedie