Benedikt lékařský (čubet benedikt)
Benedikt lékařský neboli benedikt čubet (Cnicus benedictus) patří mezi pozapomenuté byliny, ačkoliv byl dříve často využíván.
Vzhledem se podobá obyčejnému bodláku, což se odrazilo i v jeho latinském názvu. „Cnicus“ totiž pochází z řeckého knikos a překládá se jako drápat či poškrábat.
Jedná se o jedno až dvouletou rostlinu, která má červenohnědý pakořen a větvenou, pavučinovitě plstnatou lodyhou, dorůstající výšky asi 3/4 metru. Listy jsou střídavé, přisedlé, na okrajích zubaté, ostnaté, tmavě zelené. Žlutavé květy jsou sestaveny do úborů, jejichž listeny jsou také bodlinaté. Spodní semeník dozrává v podlouhlé, rýhované nažky, vybavené chmýřím.
Sbírá se nať (Herba cardui benedicti), a to na přelomu června a července, tedy před úplným rozvitím, nejlépe kolem poledne. Domovinou byliny je oblast Středomoří, dává přednost spíše slunným místům a prakticky vždy se musí pěstovat.
Přívlastek benedictus se z latiny překládá jako požehnaný, důvodem toho je nejspíše fakt, že rostlina byla dlouhou dobu pěstována především v klášterních zahradách. Postupně si však začala získávat větší oblibu, což dokládá i celá řada lidových názvů – hořký bodlák, krasovlásek, ostropes, zaječí ouško nebo pcháč požehnaný. Bylinu doporučoval i botanik a lékař italského původu Petr Ondřej Mathioli, který působil na Pražském hradě v letech 1554-1568 jako osobní lékař císaře Maxmiliána II.
Benedikt bývá často přidáván do aperitivů a vín. Je součástí směsí pro bylinné likéry, například sladkého likéru zvaného Benediktinka. Těsně po skončení 1. světové války dokonce došlo k neúspěšnému pokusu o využití benediktu v pivovarnictví jakožto náhražky chmelu.
Sušený žlutý květ benediktu se používá jako náhrada šafránu pro přibarvení pokrmů. Dodnes se samozřejmě využívá v lidovém léčitelství a homeopatii. Obsahuje hořčiny, silice, třísloviny, flavonoidy a další významné látky.
Účinky
- Podporuje trávení, tvorbu a vylučování žluče, žaludečních šťáv, chuť k jídlu. Přispívá k normálnímu stavu střevní plynů, peristaltiky. V případě směsi volíme – pelyněk, zeměžluč, čekanku.
- Podporuje činnost močových cest. Často kombinujeme s březovým listem, listem černého rybízu, semenem petržele a kořenem jehlice.
- Benedikt se využívá při rekonvalescenci.
- Podporuje imunitní systém, normální stav dýchacích cest.
- Přispívá k normální hladině kyseliny močové
- Podporuje látkovou výměnu.
- Přispívá k tvorbě mateřského mléka (1).
- Podporuje normální stav nervů.
- Přispívá ke správnému průběhu menstruace (2 šálky denně).
- Zevně se užívá pro podporu zdravé pokožky.
- Sedací koupele (využíváme odvar) se doporučují pro podporu normálního stavu žil konečníku.
- Dásně – odvar z benediktu jako kloktadlo.
Nežádoucí účinky
Jako obvykle dodržujeme doporučené dávkování. Opravdu velké dávky mohou způsobit zažívací potíže. Rostlina se nedoporučuje během těhotenství, kojení, nepodává se dětem. Při těžších ledvinových poruchách je podávání kontraindikováno. Konzultace s lékařem se doporučuje v případě užívání léků.
Formy
Vhodnou formou je především nálev, připravovaný běžným způsobem z listů, květů či nati. Dávkování je většinou 2-3 šálky denně nejlépe před jídlem. Lze použít i tinkturu. Rostlina je vhodná pro samostatné užívání, ale i do směsí.
Nálev: 1 lžička se zalije 250 ml vody a necháme několik minut louhovat. Poté přecedíme.
Zevně: 1 polévkovou lžíci bylin povaříme v 300 ml vody cca 5 minut a poté louhujeme 15 minut.
Benediktové víno podáváme pro podporu trávení: 1 čajovou lžičku benediktu přidáme do 500 ml červeného vína a vaříme tak dlouho, až nám zbude 1/4 roztoku. Většího efektu docílíme použitím kořene místo nati. Benediktové víno podáváme po 1 polévkové lžíci nalačno.
Zmíněné produkty:
Na základě nařízení Evropského unie č. 1924/2006 nemůžeme u bylinek uvádět nemoci či symptomy.
Zdroje: Herbář léčivých rostlin, I.díl, Jiří Janča, Josef A. Zentrich
