Pažitka pěstování

Pažitka (Allium schoenoprasum) je známá vytrvalá rostlina. Má nízký vzrůst – cca do 50 cm. Původně pochází z Evropy a Asie, dnes se pěstuje prakticky po celém světě. Tradice pěstování přitom sahá do hluboké historie. Rostlina patří mezi odolné, takže je vhodná i pro začátečníky.

Nejčastěji se využívá v kuchyni – přidává se do salátů, pomazánek, omáček, polévek apod. Má též význam v lidovém léčitelství a kosmetickém odvětví. Obsahuje vitamíny, minerály, flavonoidy, vlákninu a další významné látky.

Popis

Rostlina má drobnou cibuli a vláknité kořeny. Na jednoduché lodyze vyrůstají úzké listy. Květenství se objevuje koncem jara až začátkem června, květy mývají růžovou až fialovou barvu. Plodem je tobolka s drobnými semeny.

Přehled pěstování, přesazování

Pažitka se může pěstovat jak ze semen, tak i z cibulky.

Výsev či výsadba se provádí nejčastěji na jaře. Semena vyséváme povrchně (0,5-1 cm) s rozestupy cca 20 cm. Cibule sázíme hlouběji cca do 5 cm, rozestupy stejné.

Půda by měla být dobře propustná a bohatá na živiny.

Až to bude rostlina potřebovat (přeroste nádobu), tak ji přesadíme, a to nejlépe na jaře. Květináč by měl být jen o trochu větší.

Teplo a světlo

Rostlina preferuje dostatek světla. Ovšem chráníme před poledním sluncem, které může popálit listy. Ideální teplota by měla být kolem 20°C.

Zalévání

Zaléváme až tehdy, kdy vrchní část substrátu vyschne. Nadměrné zalévání může způsobit hnilobu, stejně tak není vhodné ani dlouhodobé sucho. Rostlina nesmí ve vodě stát. Dáváme přednost dešťové, filtrované či odstáté vodě. Doporučuje se spíše zalévat ráno.

V průběhu vegetačního období občas přihnojujeme (cca každé 3-4 týdny, tekuté organické hnojivo).

Zimní období

Pakliže pěstujeme na záhoně, přikryjeme ochranou vrstvou. Květináč dáme do chladnější místnosti. Snížíme frekvenci zálivky, nehnojíme.

Tipy:

• Rostlinu je vhodné pravidelně stříhat, aby se podpořil růst listů.
• Jelikož odpuzuje některé škůdce, tak ji lze pěstovat společně s jinými rostlinami např. mrkví, rajčaty apod.