Draslík účinky (draslík a zdraví)

Draslík neboli latinsky kalium je významným prvkem, který se řadí mezi alkalické kovy. Má chemickou značku K. V přírodě se vyskytuje hojně – najdeme jej ve vesmíru, zemské kůře, ve vodě a samozřejmě i v organismech. Jeho sloučeniny se využívají v různých odvětvích našeho života nejen v tom chemickém. Figurují při výrobě mýdel, papíru, léčiv, skla, barev, hnojiv, pracích prášků a ohňostrojů.

Draslík je vlastně stříbrolesklý a měkký kov, ale volně v přírodě jej v takové formě nikdy nepotkáme, jelikož je velmi reaktivní. Při kontaktu se vzduchem či vodou dochází k bouřlivé reakci. Je tedy logické, že by to nebylo velmi bezpečné.

Draslík v našem těle hraje významnou roli, funguje v něm jako elektrolyt (může vést elektrický proud). To je zásadní pro celou řadu procesů např. rovnováhu tekutin v organismu, předávání nervových impulsů, svalové kontrakce, včetně těch srdečních. Většina draslíku se nachází přímo v buňkách.

Účinky

Podporuje normální krevní tlak, zdraví srdce. (1)
Přispívá ke správné funkci pohybové soustavy – svaly, kosti.
Podporuje optimální stav močových cest a ledvin, správné hospodaření s vodou a vylučovací mechanismy.
Přispívá k normální funkci nervové soustavy.

Nežádoucí účinky

Pakliže přijímáte draslík v rámci stravy, tak předávkování je velmi nepravděpodobné. V případě užívání doplňků stravy doporučujeme zvýšenou obezřetnost a nejlepší je vždy konzultace s lékařem.

Předávkování může vést k velmi závažným zdravotním problémům – zažívací potíže (zvracení, průjem…), narušení funkce ledvin, svalová slabost, narušení srdečního rytmu atd. Zároveň je nutná opatrnost v případě užívání léků (může hrozit interakce). Draslík není vhodný při hyperkalémii (zvýšená hladina draslíku v těle). Zároveň se nedoporučuje při onemocnění ledvin.

Je zároveň nutné podotknout, že hypokalémie (nízká hladina draslíku) bývá nejčastěji spojena již s nějakými zdravotními problémy např. časté zvracení, průjmy, časté močení, malabsorpce atd. Takže nejlepší je opět konzultovat lékaře a udělat krevní test.

Zdroje draslíku

Draslík najdeme v různých druzích ovoce, zeleniny, luštěnin a mléčných výrobcích. Určitě zmíníme červenou řepu, fazoli, avokádo, brambory, banány, rajčata, špenát či mléko. Nesmíme zapomenout na sušené ovoce jako jsou například rozinky, meruňky a fíky, a též některé oříšky např. mandle či pistácie. Odhaduje se, že tělo vstřebává přibližně 85–90 % draslíku přijatého z potravy (1).

Smoothie bohaté na draslík

Suroviny:

½ hrnku špenátový listů
Banán (nejlépe zmražený)
1⁄2 velkého avokáda
¾ až 1 hrnek kokosové vody (či lze použít obyčejnou vodu)
Šťáva z 1 pomeranče
½ hrnku mražených kousků manga
½-1 lžičky medu

Postup:

Špenát umyjeme, vysušíme a přidáme do mixéru. Avokádo oloupeme, dužinu nakrájíme a přidáme ke špenátu. Přisypeme kousky manga. Dále přilijeme šťávu z pomeranče, kokosovou vodu a med. Vše důkladně rozmixujeme, aby vznikla klasická konzistence smoothie.

Při přípravě nápoje je vhodné používat zmražené ovoce. Pro větší zasycení lze ještě přidat hrst ovesných vloček.

Zdravý mix

Suroviny:

500 g středních brambor
1 paprika
400 g červených konzervovaných fazolí
400 g rajčatového protlaku
1 avokádo
50 g špenátových lístků
50 g strouhaného sýru
5 g koření (dle chuti)
sůl (dle chuti)
olej

Postup:

Brambory umyjeme, rozkrojíme na půlky a dáme společně s olejem do předem vyhřáté trouby. Pečeme do zlatova, dokud nezměknou.

Mezitím papriky nasekáme. Fazole scedíme a propláchneme. Dáme je společně do ve velké pánve s 1 lžíci oleje. Přidáme koření a za pravidelného míchání smažíme cca 5 minut dokud nezměknou.

Poté přidáme rajčatový protlak a špenát, důkladně promícháme a za stálého míchání zahříváme ještě 5-6 min. Mezitím očistíme avokádo, nakrájíme na malé kousky. Směs z pánve smícháme s avokádem a přendáme na hotové bramborové půlky. Na závěr ještě vše posypeme nastrouhaným sýrem.

Na základě nařízení Evropského unie č. 1924/2006 nemůžeme u bylinek uvádět nemoci či symptomy.

Zdroje: Wikipedie, parsnipsandpastries.com, Healthline, marleyspoon.com.au