Schefflera pěstování (šeflera pěstování)

Šeflera (Schefflera) je početný rod, který se řadí do čeledi aralkovité (Araliaceae). Jedná se o stálezelené keře či stromy, které se nejčastěji vyskytují v tropických a subtropických oblastech. Předpokládá se, že původně pochází z Asie, dnes se samozřejmě pěstují i v jiných oblastech světa. Byla pojmenována na počest německého botanika Jacoba Ch. Schäffera. Některé druhy mohou v příznivých podmínkách dorůstat až do výšky 25 m, v květináči jsou samozřejmě mnohem nižší.

V obchodech se nejčastěji prodává Schefflera arboricola (nově Heptapleurum arboricolum), občas též Schefflera actinophylla (nově Heptapleurum actinophyllum). Obě tyto rostliny patří mezi oblíbené pokojovky, nemají velké nároky na pěstování. Existuje řada kultivarů např. ‚Nora‘ je kompaktnější, takže se výborně hodí do menších prostorů, ‚Variegated‘ a ‚Gold Capella‘ mají zase zajímavé skvrny na listech.

Rostlina obsahuje látky, které mohou vyvolat otravu u zvířat a způsobit alergickou reakci u citlivých jedinců. Květináč proto doporučujeme dávat mimo dosah dětí a domácích mazlíčků, při manipulaci je vhodné oblékat ochranné rukavice.

Dřevo je měkké a v některých oblastech se používá při výrobě zápalek či překližek. Podle některých výzkumů šeflera (shefflera) podporuje čištění vzduchu.

Vzhled

V dobrých podmínkách může produkovat vzdušné kořeny, v nativních podmínkách často roste jako epifyt. Tenký kmen nemá trny. Má střídavé, dlanitě složené, kožovité listy. Právě díky nim vznikla přezdívka deštníkovník či trpasličí deštník. Květy jsou drobné a tvoří vrcholově složené květenství. Ovšem v květináči kvete jen zřídka. Plodem je peckovice.

Světlo a teplota

Šeflera neboli schefflera preferuje rozptýlené světlo. Nedáváme ji na přímé slunce, aby nedošlo ke spálení listů. Jedná se o rostlinu, která se umí přizpůsobit i horším světelným podmínkám, ovšem je nutné mít na paměti, že se to může špatně odrazit na jejím vzhledu a růstu. Zároveň se nedoporučuje často měnit stanoviště.

Ideální teplota je v rozmezí 18-24°C. Přes léto můžeme dát květináč ven do stínu. Dbáme na to, aby teplota neklesla pod 10-12°C, takže jakmile se ochladí, vrátíme jej zpět dovnitř.

Vždy se vyhýbáme průvanu. Rostlinu nedáváme do blízkosti klimatizace, topení či krbu.

Zalévání a hnojení

Zaléváme až tehdy, kdy vrchní část substrátu vyschne. Přemokření je hlavní problém, kterému bychom se měli vyhnout. Může totiž způsobit hnilobu kořenů, žloutnutí a opadávání listů.

Při zalévání se doporučuje volit měkkou vodou např. dešťovou, filtrovanou. Půda by měla být vlhká, nikoliv mokrá. Rostlina by neměla ve vodě stát. Nadbytečnou vodu z misky pod květináčem tedy vylijeme. Šeflera (schefflera) má ráda vlhkost, takže listy může občas postříkat vodou či utřít vlhkým hadrem. V zimním období se obvykle frekvence zálivky snižuje.

V průběhu vegetačního období se též doporučuje přihnojovat (cca 1 x měsíčně). Nejčastěji se volí tekuté hnojivo pro pokojovky. Během zimy se obvykle nehnojí.

Přesazování a množení

Jakmile to rostlina bude vyžadovat (např. přeroste nádobu), tak ji přesadíme. Obvykle to bývá jednou za 2-3 roky, přičemž nejvhodnější dobou je obvykle jaro. Šeflera (schefflera) vyžaduje lehký, dobře propustný a výživný substrát např. hlinitopísčitý s kompostem (pH obvykle mírně kyselé). Důležitá je samozřejmě spodní drenážní vrstva (např. štěrk, keramzit, perlit…), která zajistí odtok přebytečné vody. Velký květináč může způsobit hnilobu kořenů, proto by měla být nová nádoba jen o trochu větší.

Podpořit rozvětvování můžeme pravidelným seřezáváním. Pro zajištění vzpřímeného růstu doporučujeme využít oporu. Rostlinu množíme řízkováním či semeny.

Zdroje: thespruce.com, Wikipedie, gardenersworld.com