Rhipsalis pěstování

Rhipsalis neboli věšák je tropická rostlina, která se vyskytuje v tropických děštných pralesích. Jedná se o epifyt, tedy roste na žijící rostlině, ale není to parazit. Živiny a vodu získává z ovzduší. Občas se též vyskytuje na skalách.

Rostlina vzhledem připomíná jmelí, proto se jí tak občas přezdívá, někdy se též setkáme s názvem korálový kaktus.
Řadí se do čeledi Kaktusovité (Cactaceae), tedy stejně jako známý vánoční kaktus (Schlumbergera buckleyi).

Nejčastěji se pěstuje Vešák bobulonosný (Rhipsalis baccifera), který původně pochází z Ameriky. Občas se též setkáme s Rhipsalis pilocarpa, Rhipsalis burchellii nebo Rhipsalis cereuscula.

Popis

Charakteristickým znakem této rostliny jsou větvené, úzké a převislé stonky. Jsou členěné, ale není to velmi zřetelné. Rhipsalis nemá trny. V přírodě může měřit i více než 2 m. Často se proto pěstuje v závěsných květináčích a naštěstí je tempo růstu dost pomalé.

Kořeny, které především slouží pro uchycení, jsou jemné a vláknité. Květy bývají drobné, barva se liší dle kultivaru – od bílé až po zeleno-žlutou. Rostlina může kvést i několikrát do roka, pakliže jsou podmínky příznivé.

Plody jsou několikamilimetrové bobule.

Rostlina není toxická, ale i tak doporučujeme při manipulaci mít ochranné rukavice, aby nedošlo k mechanickému podráždění pokožky.

Světlo a teplota

Rhipsalis má rád dostatek rozptýleného světla, jeho nedostatek se většinou projeví například blednutím stonků. Chráníme jej před přímými poledními paprsky (popálení stonků). Květináč můžeme dát do blízkosti okna směrujícího na východ či sever.

Ideální teplota je 18-27°C. Nesmí klesnout pod 10°C. Pakliže tedy dáváte květináč na léto ven, tak je nutné jej vrátit zpět dovnitř, jakmile se ochladí.

Rostlinu nedáváme do blízkosti klimatizace, topení či krbu. Chráníme před průvanem, ale přitom zajistíme dostatečnou cirkulaci vzduchu.

Zalévání a hnojení

Zaléváme až tehdy, kdy vrchní vrstva substrátu vyschne. Půda by měla být vlhká, nikoliv mokrá. Dáváme přednost dešťové, filtrované či odstáté vodě. Nadměrné množství vody může způsobit hnilobu kořenů či jiné problémy.

Rhipsalis preferuje vyšší vlhkost – mezi 50-80%. Doporučuje se tedy rosení, zvlhčovač vzduchu či nádoba s vodou, kterou dáme do blízkosti rostliny.

V průběhu vegetačního období můžeme občas přihnojovat (tekuté hnojivo pro sukulenty či epifity, cca 1x za měsíc).

Zimní období

Pro chladnější období roku je typická teplotní a světelná změna, což se může odrazit na růstu. Během této doby nehnojíme, snížíme zálivku a dle potřeby odstraňujeme uvadlé listy.

Přesazování a množení

Jakmile to bude rostlina vyžadovat (např. přeroste nádobu), tak ji přesadíme. Nejvhodnější dobou je obvykle brzké jaro. Vyžaduje lehký a dobře propustný substrát obohacený o živiny.

Důležitá je jako obvykle spodní drenážní vrstva (např. štěrk, keramzit, perlit…), která zajistí odtok přebytečné vody. Nová nádoba by měla být jen o trochu větší.

Rhipsalis se množí řízkováním. Pěstování ze semen je možné, ale pracnější. V přírodě semena roznáší ptactvo.

Zdroje: thespruce.com, Wikipedie, gardenersworld.com