Oxalis pěstování (šťável trojhranný pěstování)

Oxalis neboli šťavel trojhranný (Oxalis triangularis) se řadí do čeledi šťavelovité (Oxalidaceae). Původní domovinou je Jižní Amerika. Je nutné podotknout, že se nejedná o jediný populární druh. Hojně se též pěstují následující kultivary:

Oxalis tetraphylla (Iron Cross), na jehož listech najdeme vzor ve tvaru kříže
Oxalis adenophylla (Silver Shramrock, šťavel žláznatolistý) s listy ve tvaru srdce
Oxalis versicolor (Candy Cane Sorrel), který má červeno-bíle pruhované květy
Oxalis vulcanicola (Lucky) s žlutými listy

Popis

Obvykle dorůstá do výšky cca 20-50 cm. Z oddenku vyrůstají řapíkaté trojčetné listy, které jsou u pokojovek červeno-fialové, volně v přírodě pak často zelené. Forma připomíná trojlístek, proto se rostlině přezdívá „falešný trojlístek“. Zajímavostí je fakt, že se listy mohou pohybovat – uzavírají se obvykle během noci a v případě přímého slunečního záření, v ostatních případech bývají otevřené. Květy s 5 okvětními lístky bývají zbarvené od růžové až po bílou a též se během noci uzavírají. Plodem je tobolka.

V některých oblastech světa se využívá při výrobě některých pokrmů, ovšem kvůli přítomnosti kyseliny šťavelové se doporučuje zvýšená opatrnost, jelikož může být ve větších množstvích toxická jak pro lidi, tak i zvířata (obzvláště to platí pro osoby, kteří jsou náchylné k tvorbě ledvinových kamenů).

Světlo a teplota

Rostlina preferuje jasné stanoviště s rozptýleným světlem. Vyhýbáme se místům s přímými poledními paprsky, které by mohly poškodit listy a květy. Dostatek světla je zásadní pro správný vývoj.

Ideální je teplota kolem 15-21°C. Obvykle se snažíme zajistit, aby teplota a stanoviště příliš často neměnila.

Oxalis obvykle nemá rád teplotu nad 27°C, může v tomto případě přejít do předčasné dormance. Není ani mrazuvzdorný, takže hlídáme, aby teplota neklesla pod 10°C. Občas přežije teplotu i okolo -3°C, ale radši se podobným experimentům vyhneme.

Během léta můžeme dát květináč někam do stínu. Jakmile se ochladí, vrátíme jej zpět dovnitř. Nedáváme jej do blízkosti klimatizace, topení či krbu.

Zalévání a hnojení

Zaléváme až tehdy, kdy vrchní část substrátu vyschne. Dle potřeby frekvenci zalévání upravíme (snížíme či zvýšíme). Nadměrné zalévání může způsobit hnilobu kořenů, takže dbáme na to, aby byla půda vlhká, nikoliv mokrá. Dáváme přednost dešťové, filtrované či odstáté vodě. Rostlině vyhovuje standardní vlhkost.

V průběhu vegetačního období občas přihnojujeme (cca každé 3-4 týdny). Vhodné je tekuté hnojivo bohaté na živiny.

Období klidu

Během podzimu a zimy dáme květináč vedle okna orientovaného nejlépe na jih nebo západ. Zajistíme teplotu kolem 15°C. Průběžně odstraňujte květy a listy, které začaly vadnout. Zálivku výrazně omezíme (cca jednou za 2-4 týdny), nehnojíme.

Jakmile se objeví nové listy, obnovíme standardní péči.

Přesazování a množení

Jakmile to rostlina bude vyžadovat (např. přeroste nádobu), tak ji přesadíme. Nejvhodnější dobou je obvykle konec zimy či jaro. Rostlině vyžaduje dobře propustný substrát např. hlinitopísčitý.

Důležitá je jako obvykle spodní drenážní vrstva (např. štěrk, keramzit, perlit…), která zajistí odtok přebytečné vody. Nová nádoba by měla být jen o trochu větší.

Rostliny se doporučuje pravidelně seřezávat až do půdy, nejlépe začátkem léta nebo během období klidu.

Oxalis se množí oddělováním dceřiných hlíz, můžeme jej též pěstovat ze semen.

Zdroje: thespruce.com, Wikipedie, gardenersworld.com