Maceška pěstování (violka pěstování)
Maceška zahradní neboli violka zahradní (Viola × wittrockiana)) se nejčastěji pěstuje jako jednoletá rostlina, občas jako dvouletá. Patří mezi oblíbené rostliny pro pěstování, sází se na záhon nebo do nádoby. Jedná se o uměle vyšlechtěný hybrid, ale občas zplaňuje. Jiné druhy macešek bývají častěji k vidění i ve volné přírodě např. maceška rolní.
Obvykle dorůstá do výšky cca 15-25cm, přičemž vzhled se samozřejmě liší dle konkrétního kultivaru. Oddenek bývá krátký, lodyha přímá. Jednoduché listy jsou často vejčité a pilovité, na bázi řapíků vyrůstají palisty. Pětičetné květy jsou různě zbarveny – bílé, žluté, oranžové, fialové, modré apod. Například vilka trojbarevná má žlutou až modro-fialovou barvu. Plodem jsou tobolky se semínky.
Květy jsou jedlé – přidávají se do salátů a dezertů (nesmí být chemicky ošetřeny). Některé druhy (např. trojbarevná či rolní) se využívají i v kosmetickém odvětví a lidovém léčitelství.
Schéma pěstování
Výsev se provádí na konci zimy v skleníku či doma a přesazuje se v březnu nebo dubnu. Též lze vysévat v létě, přesazují se pak na podzim.
Výsev se provádí ne moc hluboko cca 0,5-1 cm, semena stačí jemně přitlačit. Můžeme též pěstovat v květináči.
Substrát
Maceška není náročná, ale nejlépe se jí bude dařit v dobře propustném substrátu, který bude bohatý na živiny, pH neutrální či slabě kyselé. Můžeme použít mix zahradnického substrátu s kompostem a pískem.
Důležité je jako obvykle nezapomenout na spodní drenážní vrstvu (např. štěrk, keramzit, perlit…), která zajistí odtok přebytečné vody.
– 20 x 20 cm – doporučený spon pěstování (doporučená vzdálenost mezi řádky: 20 cm, vzdálenost rostlin mezi sebou v jednom řádku: 20 cm)
Světlo a teplota
Nejlepší je zvolit polostín (chráníme před poledními paprsky). Rostlina spíše preferuje chladnější počasí a snese i krátkodobý mráz. Ideální teplota kolem 10-15°C.
Chráníme před průvanem.
Zalévání a hnojení
Vyžaduje pravidelnou zálivku, ale nadměrné množství může způsobit hnilobu kořenů. Takže vhodné je sledovat vrchní vrstvu substrátu. Jakmile vyschne, zalijeme. Rostlina lépe snese krátkodobé sucho, než přemokření. Obecně však platí, že nemá ráda extrémy (tedy ani dlouhodobé sucho, ani přemokření).
Půda by měla být vlhká, nikoliv mokrá. Dáváme přednost dešťové či odstáté vodě. Rostlině vyhovuje standardní vlhkost a může špatně reagovat na zvýšenou vlhkost ovzduší. Zaléváme ke kořenům, nelijeme na listy či květy.
V průběhu vegetačního období přihnojujeme – 1x za 14 dní, vhodné je tekuté organické hnojivo pro květiny.
Přezimování
V případě pěstování v nádobě je nutné květináč izolovat. V případě větších mrazů, přeneseme nádobu do nevytápěné místnosti (topení může rostlině uškodit). Frekvenci zálivky snížíme, nehnojíme.
Pravidelně odstraňujeme odkvetlé květy.
V případě pěstování na záhonu, odstraníme uvadlé části a přikryjeme chvojím.
Nejčastěji se pěstuje ze semen, množí se též řízkováním.
Zmíněné produkty:
Zdroje: thespruce.com, Wikipedie, gardenersworld.com
