Mumio a jeho použití

    Mumio a jeho použitíMumio je biogenní lepkavá hmota obsahující přírodní směs organických a anorganických látek. Má temně hnědou až černou barvu (vyskytuje se i v bílé nebo červené barvě), na povrchu se leskne a dobře se rozpouští ve vodě. Je typická svou hořkou chutí a zvláštní vůní. Slovo „mumio“ pochází z řečtiny a překládá se jako „uchovávající tělo.“ V indické přírodní medicíně (ajurvédě) je mumio označováno jako Shilajit, což se používá i v angličtině.

    Je zajímavé, že není doposud znám přesný původ této biogenní látky. Vědci se totiž dodnes nemohou shodnout, zda se jedná o látku organického či anorganického původu. Nejčastěji se označuje za vedlejší produkt při vzniku ropy. Podle jiné hypotézy zase může jít o organické sloučeniny, které se v průběhu času spojily s anorganickými skalními minerály. Předpokládaná doba potřebná k vytvoření mumia se odhaduje na rozmezí od 100 do 1000 roků.

    Co však víme s určitostí je fakt, že tato záhadná hmota prosakuje ze skalních puklin a tvoří se v dutinách nebo na stěnách obtížně přístupných jeskyní v nadmořské výšce přibližně 3 000–4 000 m v oblastech Asie (Kavkaz, Altaj, Tibetské pohoří). Často se tvoří v podobě krápníků nebo stalaktitů, které připomínají tzv. „slzy hor.“ V místě výskytu primárního mumia lze často nalézt zlatonosné naleziště.

    Tamní obyvatelé se vydávají na několikatýdenní výpravu za touto látkou, přičemž výsledkem těchto výprav je několik vaků syrového mumia. Namáhající sběr ve vysokých nadmořských výškách bývá pro ně jediným zdrojem příjmů, takže umístění jednotlivých nalezišť tají a informace o nich si předávají z generace na generaci. Cena této hmoty se v průběhu historie postupně vyšplhala na cenu zlata, a proto si mumio s časem vysloužilo přezdívku „životní elixír králů a velmožů.“

    Mumio účinky

    Existují důkazy, že se mumio využívalo již v antickém Řecku, Římě, Číně, Egyptě, Persii a dalších oblastech. Zmiňuje se o něm Aristoteles i Avicena. V Číně dokonce vyšlo devadesátisvazkové dílo shrnující dosavadní poznatky o léčení touto přírodní substancí.

    Složení mumia je velmi rozmanité. Byly v něm nalezeny vitamíny skupiny B (B2, B6, B12), minerály (fosfor, vápník, sodík, draslík, železo, měď, hořčík atd.), stopové prvky (kobalt, mangan, selen, molybden atd.), organické kyseliny, mastné kyseliny, terpeny, jedna z forem provitaminu D nebo také velké množství aminokyselin (arginin, fenylalanin, methionin…) a další látky.

    Je nesmírně zajímavé, že všechny cenné látky se v mumiu nacházejí v biologicky rozpustné formě, a přitom ve vyváženém rozsahu, optimálním pro fyziologický účinek na organismus. Ještě zajímavější je, že látky v mumiu jsou ve shodném procentním poměru, jako jsou obsaženy v lidském organismu.

    MumioPůsobení mumia je opravdu komplexní:

    • Je řazeno mezi adaptogeny neboli látky, které zvyšují odolnost organismu vůči stresům, podporují imunitu a zvyšují energii. Zmírňuje únavu (doporučuje se při chronické únavě) a pozitivně ovlivňuje celkovou rovnováhu. Pro tyto účinky jej často využívají sportovci.
    • Má obrovské schopnosti při regeneraci kosterního aparátu (zlomeniny, obnova kostní dřeně, osteoporóza, problémy s klouby, páteří aj.) a tkání. V těchto případech je doporučeno užívat mumio jak vnitřně, tak i zevně.
    • Doporučuje se na problémy se zažíváním. Používá se při nevolnosti, pálení žáhy, zvracení, říhání atd.
    • Doporučuje se jako doplněk klasické léčby tuberkulózy, astmatu, horečnatých stavů, nachlazení.
    • V průběhu historie se používalo na záněty středního ucha a sníženou slyšitelnost.
    • Podporuje zdraví cév a srdce. Je vhodný při cukrovce, přičemž se dokonce již přidává do některých klasických léků. Dále pomáhá při zánětech žil dolních končetin, vysokém krevním tlaku.
    • Chrání nervové buňky a existují již výzkumy, které se zabývají jeho potenciálními účinky při léčbě Alzheimerovy choroby. Využívá se na deprese, nespavost, migrény.
    • Udržuje hormonální rovnováhu a podporuje potenci u obou pohlaví. Mumio pomáhá i při některých gynekologických onemocněních (defekty pochvy, čípku, zánětlivé procesy).
    • Doporučuje se při otravách jedy, uštknutí škorpiónem.
    • Využívá se na popáleniny, omrzliny. Dále se doporučuje na otoky, rány, píštěle, ekzém, hemoroidy.
    • Je vhodný při neuralgii trojklanného nervu.
    • Pomáhá překonat horskou nemoc.
    • Snižuje závislost na alkoholu a drogách.
    • Diskutuje se i o jeho potenciálních účincích v prevenci rakoviny.

    Mumio nežádoucí účinky

    Doposud nebyly zjištěny žádné nežádoucí účinky, ovšem i přesto nedoporučujeme doporučované dávkování překračovat. Lze jej užívat i dlouhodobě.

    Formy

    Mumio se vyskytuje v několika formách. Lze jej rozpouštět ve vodě či užívat ve formě tablet, tinktury, masti. Vnitřně se doporučuje užívat 0,2-0,5 g 2-3 denně.

    Účinnost mumia stoupá při současném užívání bylinných čajů, výtažků z kořenů léčivých bylin, a homeopatických léků.

    Zdroje: www.celostnimedicina.cz, http://www.moje-pravdy.cz/zdravi/sebelecba/1128-mumio-v-leebne-praxi,  http://www.uspesna-lecba.cz/mumio-prirodni-biostimulator, https://21stoleti.cz/2010/12/23/je-tajemne-mumio-opravdu-vselekem, https://www.urinoterapie.eu/mumio_new.htm

    Zmíněné produkty:

    Mumio tablety

    Mumio

    Mumiová mast (Mumio)