Apisin (včelí jed)

Apisin (včelí jed účinky)Včelí jed neboli apisin (apitoxin) je bezbarvá hořkokyselá tekutina, která svou jemnou aromatickou vůní připomíná med. Jedná se o sekret jedové žlázy včel a slouží tedy k jejich obraně.

Jedná se o komplikovanou směs různých chemických látek. Čerstvě získaný jed obsahuje až 88 % vody. V malých dávkách je velmi cennou přísadou – využívá se v apiterapii, kosmetickém odvětví a dalších oblastech. Ovšem ve velkých dávkách může způsobit vážné zdravotní problémy i smrt. U zdravého jedince je však tato hranice poměrně vysoká – muž by musel dostat 700 až 1 000 bodnutí, žena o něco méně a dítě zhruba 90 bodnutí. Výjimku samozřejmě tvoří ti, kteří jsou na apitoxin alergičtí (přibližně 1 % populace).

Při apiterapii či sběru apisinu se využívá speciální mřížka, která zabraňuje vytrhnutí žihadla, takže včela neuhyne. S jedem se velmi dobře pracuje – při vyschnutí zkrystalizuje do modrošedých krystalků a ztratí své medové aroma. Je termostabilní, takže neztratí své vlastnosti při zahřátí na 100°C, zmrazení, rozpuštění ve vodě, vysušení nebo třeba vmíchání do mastí.

Používání včelího jedu však rozhodně není žádnou novinkou. Podle dochovaných záznamů byl využíván v lékařství již ve starověkém Egyptě, Řecku a Římě. Zakladatelem oboru apiterapie byl MUDr. Filip Terč (bývá uváděn i jako Philipp Tertsch či Filip Tertsch, protože jeho otcem byl Němec a matkou Češka), kterého k tomu dovedla jeho osobní zkušenost. Byl revmatikem a trpěl intenzivními bolestmi kloubů. Jednou byl pobodán několika včelami a k jeho velkému překvapení se bolesti postupně začaly zmírňovat a svaly znovu hýbat. Obdobný pokus pak provedl na svých 650 pacientech, 593 z nich vykázali změny k lepšímu. A tak se zrodila apiterapie, které se již poté věnoval cíleně a své zkušenosti publikoval v roce 1888 v knize Über merkwürdige Beziehung des Bienenstiches zum Rheumatismus (O vztahu včelího bodnutí k revmatismu).

Účinky

  • Má protizánětlivé účinky, bojuje s bakteriemi.
  • Má vliv na nervy, využívá se při epilepsii, roztroušené skleróze, neuralgii trojklaného nervu.
  • Přispívá ke snižování krevního tlaku. Snižuje srážlivost krve.
  • Využívá se při chronické bolesti.
  • Používá se při migréně.
  • Je vhodný při chronických bolestech zad, poruchách pohybového aparátu, zánětech kloubů, šlach, dně, revmatických potížích.
  • Využívá se na otoky alergického nebo zánětlivého původu. Zvyšuje odolnost tkání před škodlivým zářením.
  • Urychluje metabolismus.
  • Používá se na problémovou pleť a vrásky.
  • Korejská vědecká studie na téma včelího jedu a jeho spojitosti s vyhlazováním vrásek byla provedena na 22 ženách ve věku 30 až 49 let. Ve studii bylo zjištěno, že díky použití i velmi nízké koncentrace na pleť po dobu 12 týdnů došlo k zmenšení oblasti, kde se vrásky původně vyskytovaly, snížil se jejich celkový počet a dokonce došlo i k jejich vyhlazení. Při experimentu nedošlo k žádné reakci v podobě podráždění při ani po aplikaci včelího jedu (1).

Formy

Včelí jed se může aplikovat přímo v přírodní formě, tedy metodou bodnutí žihadla včelami na konkrétní místo, nebo nepřímo, například masáží kůže přípravkem se včelím jedem nebo akupunkturou. Bezbolestným řešením jsou masti s obsahem apitoxinu, mají však zhruba o třetinu nižší účinek. Přidává se do kosmetických přípravků.

Nežádoucí účinky

Včelím jedem nesmí být léčen nemocný trpící alergií na včelí jed, těžkou srdeční vadou, těžkými záněty ledvin a diabetici. Aplikace včelího jedu přímo v přírodní formě (např. vpichem živou včelou, injekčně) se doporučuje pouze pod dohledem odborníka.

Zdroje: www.pleva.cz

Zmíněné produkty:

Apisinová mast (zánět šlach a bolest kloubů)