Trnka obecná

Trnka obecnáTrnka obecná (Prunus spinosa) je trnitý keř, jehož plodem jsou modrofialové kulaté peckovičky neboli trnky (Fructus pruni spinosae), které mají velmi trpkou chuť. Po přemrznutí však zesládnou a jsou chutné. Dříve se zpracovávaly na povidla, sirupy, kompoty, aromatická vína a likéry. Plody mají vysoký obsah pektinu, tříslovin a vitamínu C. Kromě nich se též často užívají květy rostliny (Flos pruni spinosae).

Bylina se pro své účinky začala používat až ve středověku. Kromě Hildegardy z Bingenu se tímto keřem zabýval i Konrád z Megenbergu. Staří bylináři používali trnku všude tam, kde bylo třeba něco na těle ucpat, sevřít a zahladit. Zacelit záněty, zastavit průjem, zmírnit nadýmání, ba i zmírnit krvácení.

Trnková větvička, nošená na krku nebo pověšená nad dveřmi, prý dokázala odpuzovat zlo a negativní energii. Z trnkového dřeva se vyráběly dřevěné předměty např. hole, nástroje. Dokonce se traduje, že se z něj vyráběly magické hůlky.

Účinky

  • Bylina má močopudný účinek. Pomáhá se zbavovat přebytečného sodíku, což působí šetrně na ledviny a přispívá také ke snížení krevního tlaku, zejména jeho spodní hodnoty, která se často váže na sníženou funkci ledvin.
  • Napomáhá při čištění organismu a podporuje látkovou výměnu. Je vhodná při jarní očistě krve a podpoře organismu po zimním období.
  • Mírní zánětlivé reakce.
  • Podporuje imunitní systém, posiluje vyčerpaný organismus při rekonvalescenci a v době nachlazení.
  • Dodává tělu energii a je vhodná při vyčerpání a únavě.
  • Využívá se pro odhlenění organismu.
  • Doporučuje se při hubnutí.
  • Uklidňuje podrážděný žaludečně-střevní trakt, používá se při nadýmání, překyselení žaludku apod. Působí lehce projímavě. Sebastian Kneipp považoval trnkové květy za vůbec nejšetrnější projímadlo. Působí jemně a vytrvale, hlavně když už existuje určitý návyk na projímadla.
  • Ve formě obkladů se používá na kožní záněty a špatně se hojící rány.

Formy

Z květů si lze připravit nálev: lžičku byliny zalijeme 250 ml vařící vody, po několika minutách scedíme.

Při dávkování 2 až 3 šálky denně slouží na čistění krve a posílení žaludku. Nálev ze stejného množství listů slouží na vyčistění nečisté pleti a při všech potížích močového systému, včetně ledvin a močového měchýře.

Z plodů připravujeme odvar, jehož dávkování se obvykle doporučuje 4x denně 100 ml.

Odvar se používá pro odhleňování organismu a dýchacích cest při nějakém vleklém nachlazení. Skvěle tak pomáhá vyhnat třeba dětem tzv. „zadní rýmu“, které se tělo jen obtížně samo zbavuje a potřebuje nějakou podporu zvenčí.

Ačkoliv lze bylinu užívat i samostatně, tak ve většině případů se přeci jen dává přednost směsím:

Močopudný účinek zvyšuje především kombinace se semenem petržele, s březovým listem, s kořenem jehlice trnité, s natí svízele syřišťového nebo s natí rdesna ptačího, či rdesna blešníku.

Kombinace s lipovým květem nebo s květem černého bezu dává směsi výrazný účinek potopudný. Rovněž účinek trnek lze zvýšit kombinacemi, zejména s kořenem mochny nátržníku.

Trnky jsou vhodnou surovinou i pro přípravu kloktadel. Zde doporučujeme především směs trnek, květu měsíčku a nati řepíku, všeho stejným dílem. Odvar vaříme asi 2 minuty.

Nežádoucí účinky

Při dodržení terapeutických dávek je bylina bezpečná a vhodná i pro dlouhodobé podávání.

Zdroje: Herbář léčivých rostlin, 5.díl, Jiří Janča, Josef A. Zentrich, bylinkyprovsechny.cz

Zmíněné produkty:

Trnka