Lišejník islandský účinky

    Cetraria islandica

    Lišejník islandský účinkyPukléřka islandská neboli lišejník islandský se vyskytuje převážně v Evropě, Asii a v Americe, přičemž v České republice roste převážně ve vyšších polohách.

    Lišejníky jsou vlastně organismy, které představují symbiózu houby s řasou či sinicí. Jejich tělo nazýváme stélkou a rostou obecně velmi pomalu, ovšem žijí dlouho. Často je nazývají průkopníky života, protože se vyskytují v méně přívětivých podmínkách. Zároveň jsou považovány za bioindikátory čistoty ovzduší.

    Konkrétně pukléřka se dříve přidávala do zubních past a dodnes se využívá při přípravě některých jídel. Pro své mimořádné účinky se tato rostlina již od dávných dob užívá v tradiční čínské medicíně, homeopatii a lidovém léčitelství. Mnohé národy žijící ve vyšších nadmořských výškách přidávali islandský lišejník přímo do jídla s cílem nejen zlepšit trávení, ale i čistit krev a lymfu. V severních zemích se rostlina často užívala pro své protizánětlivé účinky na rány a odřeniny.

    Účinky

    • Sliz je skvělým protektivním prostředkem sliznic. Podávání je namístě při zánětlivých procesech v ústní dutině, v horních cestách dýchacích. Pukléřka obsahuje zároveň sacharidy, kterým se odborně říká slizy. Mají schopnost vázat na sebe vodu a vytvářet vazké roztoky. Pomáhají díky tomu při ředění a vykašlávání hlenu z trubic. Užitečné jsou i při suchém kašli, kdy vytvoří na podrážděných sliznicích ochranný povlak. To je také důvod, proč tradiční léčitelství doporučuje pít lišejník islandský i při bronchitidě, plicních potížích a proč může mít smysl jako doplněk při astmatu a tuberkulóze.
    • Zlepšuje trávení a vstřebávání živin. Používá se na žaludeční a střevní vředy, čaj z lišejníku má smysl pít i při průjmech, při zánětu žaludku (gastroenteritida) a při žaludečních nebo střevních katarech, tedy při určitém typu zánětu sliznic žaludku a střev. Díky obsahu hořkých látek lze pukléřku použít také na nechutenství, anorexii – povzbuzuje chuť k jídlu. Stimuluje totiž tvorbu žaludečních šťáv i trávicích enzymů a posiluje činnost žaludku. Zároveň tím zlepšuje trávení i vstřebávání živin a přispívá tak k lepší látkové výměně.
    • PukléřkaBylina působí také jako všeobecné tonikum, a tudíž se využívá jako posilující prostředek.
    • Působí jako přírodní antibiotikum. Obsahuje totiž speciální lišejníkové kyseliny, které dobře účinkují proti některým choroboplodným bakteriím a virům. Laboratorní výzkumy například potvrdily, že dokážou brzdit (i když bohužel ne zastavit) množení viru HIV.

    „V dětství jsem často trpěl bolestmi v krku, které končívaly angínou. Dokud mi babička nedoporučila islandský lišejník. Pak stačilo, abych si z něj uvařil čaj a začal ho popíjet při prvních příznacích potíží. Obvykle zmizely během jediného dne. Teprve mnohem později jsem zjistil, že to nebyla náhoda. Pukléřka islandská má pověst přírodního antibiotika. Někteří z nich mu dokonce říkají přírodní penicilín.“

    Citace: https://www.novinky.cz/zena/zdravi/194238-islandsky-lisejnik-zazracne-antibiotikum-z-prirody.html

    • Islandský mech se osvědčil při zánětech v ústech, v hltanu a v trávicí soustavě.
    • Používá se na nejrůznější kožní problémy včetně ekzému.
    • V lidovém léčitelství se používá i jako doplněk klasické léčby rakoviny.

    Formy

    Když si chcete sami připravit koncentrovaný nálev z pukléřky islandské, je nejlepší si ho udělat za studena. Odborníci na léčivé rostliny doporučují, abychom bylinu, i tu, kterou koupíme v lékárně, dobře proprali třeba v sítku, pak ji dali do skleněné nádoby s vodou a nechali lišejník přes noc vylouhovat (8 hodin).

    Tento postup je nejšetrnější ke slizům, tedy sacharidům, které rostlina obsahuje. Ale i vůči dalším látkám, jež se z lišejníku do roztoku vyluhují. Při vaření se slizy z větší části rozloží a tedy zničí.

    Vhodnou formou je především macerát, před použitím mírně přihřívaný. Dále balzám, případně i odvar, zahušťovaný dlouhým, velmi mírným varem tak, aby z výchozího 1 litru zbylo 750 ml.

    Islandský mech, jak se lišejníku říká, je ideální pro podávání samostatně i ve směsích. Často se kombinuje s kostivalem, proskurníkem, lněným semenem nebo slézem. Hořké působení můžeme posílit kombinací s puškvorcem, omanem, kořenem anděliky, natí čubetu benediktu apod.

    Nežádoucí účinky

    Nejsou známy žádné vážnější nežádoucí účinky ani kontraindikace. Naopak je lišejník vhodný pro jakýkoli věk – pro pediatrickou i geriatrickou praxi. Pokud je někomu na závadu hořká chuť, většinou označovaná jako příjemná, můžeme ji korigovat třeba medem. I u lišejníku však platí pravidlo – přidržovat se doporučeného dávkování.

    Zdroje: Herbář léčivých rostlin, 3. díl, Jiří Janča, Josef A. Zentrich, www.novinky.cz

    Zmíněné produkty:

    Lišejník islandský čaj (Pukléřka islandská)