Kopřiva a zdraví
Těžko dnes najdeme člověka, který by neznal tuto rostlinu. Kopřiva dvoudomá (Urtica dioica) je rozšířena prakticky všude, tedy kromě těch nejextrémnějších míst. Latinský název urtica je odvozen od slova „uro“, což znamená pálit, „dioica“ zase pochází z řeckého slova dvoudomá.
Oblibu si získala již dávno. Využívala se při přípravě jídel, chuťově ji lze připodobnit špenátu. I dnes ji někteří přidávají do polévek, salátů, příloh, těstovin, sladkých zákusků a pečiva, existuje i kopřivový sýr. V Anglii se jednu dobu vyrábělo kopřivové pivo, dnes se již setkáme i s kopřivovým vínem či šampaňským. Bylina se též často přidává do ovoce, aby zůstalo delší dobu čerstvé.
Při blokádě města Leningrad v průběhu druhé světové války se mnozí lidé zachránili pojídáním placek z kopřiv.
Z rostliny se vyrábí přírodní barviva. Využívá se i v zahradnictví. Čistí půdu, zvyšuje její úrodnost a posiluje růst dalších rostlin. Dá se z ní vyrobit hnojivo a zvyšuje přirozenou odolnost rostlin proti škůdcům i houbovým chorobám.
Čtenář z Vestfálska píše: „Můj soused používá kopřivu na vyhubení škůdců a hmyzu ve své zahradě. Dá větší množství do 300litrového sudu (možno přirozeně použít i menší nádobu) a nechá tam rostliny delší dobu vyluhovat. Kopřivovou vodou potom polévá všechny rostliny, a tak je chrání před všemi škůdci. Ani mrkev mu nenapadnou žádní červíci!“
Kopřiva byla dlouhou dobu využívána při výrobě oděvů. Na rozdíl od bavlny má větší termoizolační účinky, takže v létě ochlazuje, naopak v zimě hřeje, zároveň je i samotná výroba ekologičtější. Žahavé chlupy se v průběhu procesu výroby zničily. Ovšem i přesto s časem kopřivu nahradila bavlna, především jelikož to bylo jednodušší. Tradice oděvů z kopřivy se znovu obnovila v Německu v období první světové války, kdy se z rostliny vyráběly některé armádní uniformy kvůli nedostatku bavlny.
Z kopřivy se využívá celá rostlina, od oddenku přes stonky a listy až po květy. Obsahuje celou řadu významných látek včetně vitamínů, minerálů, organických kyselin, tříslovin, sacharidů a dalších. Byla hojně využívaná v medicíně antických civilizací.
Účinky
- Podporuje normální stav krve, krvetvorby, srdce a cév.
- Má antioxidační účinky, takže přispívá k ochraně buněk před poškozením.
- Využívá se v rámci detoxikačních kúr.
- Podporuje imunitu.
- Přispívá ke zdraví močových cest, normálnímu hospodaření vody v organismu. Pozor: má močopudný účinek.
- Podporuje normální stav prostaty.
- Přispívá k normální činnosti slinivky, hladině krevního cukru. (1)
- Podporuje činnost jater, tvorbu žluči, celkově trávení.
- Již v antickém Egyptě se kopřiva aplikovala na záda a klouby. Přispívá ke zdraví pohybové soustavy. (2)
- Napomáhá zdraví pokožky, vlasů.
Formy + nežádoucí účinky
Kopřivu můžeme užívat ve formě tradičně připraveného nálevu (2-3 šálky denně), tinktury, sirupu. Přidává se hojně do směsí. Zevně se aplikuje mast, koupele či obklady.
Odvar (na koupel, obklad): 2 hrsti kopřivy zalijeme 500 ml studené vody, necháme 10 minut vařit a 10 minut vyluhovat.
Ačkoliv se kopřiva obecně považuje za bezpečnou, i přesto je nutné dodržovat rozumné dávkování. Lze ji podávat i dlouhodobě, ne však trvale (většinou po 4-6 týdnech je vhodné udělat pauzu). Užívání je nutné konzultovat s lékařem v případě onemocnění ledvin, zvýšené srážlivosti krve a užívání léků (může hrozit interakce). Opatrnost je nutná v průběhu těhotenství a kojení.
V případě sběru čerstvé bylinky, dbáme na dostatečnou ochranu rukou.
Na základě nařízení Evropského unie č. 1924/2006 nemůžeme u bylinek uvádět nemoci či symptomy.
Zdroje: bylinkyprovsechny.cz, Herbář léčivých rostlin. 2. díl., J. Janča. Josef A. Zentrich, Zdraví z boží lékárny, Marie Treben,
Zmíněné produkty:
