Perník aneb 21 zajímavých faktů

PerníkyAsi nenajdeme člověka, který by neznal, co je perník, ale dnes jsme se pokusili vylovit méně známá fakta o sladké pochoutce.

1. Věděli jste, že patří k těm nejstarším druhům pečiva?

Kdy lidstvo poprvé ochutnalo tuto sladkost, se již asi nedozvíme. Každopádně důkazy ze staroegyptských pyramid potvrzují, že byl značně oblíben již v době faraonů. Pochutnávali si na něm i ve starém Římě a Řecku.

2. Kde se vzal název?

První recepty v sobě obsahovaly mimo jiné i pepř, díky němuž nejspíše vznikl prvotní název „peprník.“ Ten se asi lidem zdál jako příliš dlouhý, takže se později ještě trochu zkrátil…

3. Původní recept obsahoval pouze tři přísady. Víte jaké?

Perník se dříve připravoval jen z medu, mouky a pepře. Dnes se již samozřejmě setkáme s mnohem propracovanějšími recepty, kdy se používá pšeničná a žitná mouka, přidává se mléko, vejce, karamelizovaný cukr a med. Směs je kořeněna skořicí a zázvorem, občas také hřebíčkem, kardamomem, muškátovým oříškem, anýzem a levandulí.

4. Příprava byla ostře střeženým tajemstvím.

Každý mistr perníkář měl svou vlastní recepturu přípravy sladké pochoutky. Tuto recepturu uchovával ve velké tajnosti a předával ji jen svému nástupci. Ze středověkých receptur je nám známo až 90 druhů vzácných bylin a koření přidávaných do perníku.

5. Proč se vlastně do sladkého pečiva přidávalo koření?

Kromě chuťových kvalit to mělo i pragmatický účel. Perník byl totiž často exportován na velké vzdálenosti a z toho důvodu byl vyráběn tak, aby během těchto dlouhých cest neutrpěla jeho kvalita. Koření mu zčásti tyto vlastnosti propůjčovalo.

6. Co je klíčové pro přípravu opravdu dobrého perníku?

Těsto zadělávané nekoncentrovaným sladidlem (přirozeným medem) se nechávalo tradičně několik měsíců, někdy i let odležet. Díky částečnému rozkladu moučných bílkovin pak původně gumovité těsto nebylo třeba nijak kypřit a přitom mělo výbornou chuť i kvalitu. Perníkáři o tomto dlouhém procesu přípravy vtipkovali, že to nejsprávnější těsto se má zadělat, když se perníkáři narodí dcera, a zpracovat ho, až se vdává.

Dnešní perník je již odezvou hektické doby, takže i čekání se značně redukovalo. Med se vyměnil za cukr, který omezuje bobtnání těsta a jeho gumovitost, takže doba zrání může být zkrácena i na pouhých pár dní. Rozkladné procesy jsou zase nahrazeny kypřícími přísadami, které odvedou práci daleko pohotověji.

7. Jak se perník formoval?

Stejně jako v Egyptě byl výsledek vždy tuhý, lesklý, s reliéfním povrchem zvaný tištěný, a formoval se vtlačováním tuhého těsta do forem vyřezávaných z tvrdého ovocného dřeva. Forma se předem vysypala hrachovou moukou, těsto se pečlivě vtlačilo do reliéfu, pak se z formy vykleplo a perník se zvolna pekl v peci. Potíral se rozvařeným ovocným klihem, až se povrch krásně leskl.

8. Perníky dříve pekli zedníci.

Příprava perníkůPráce s perníkem bývala namáhavá a vyžadovala fyzicky zdatné muže. Mnohá těsta byla tak tvrdá, že se dělila sekerou a perníkáři na podzim najímali zedníky, aby jim pomohli s přípravou.

9. Z přípravy perníku se stalo umění.

První středověké zprávy o perníkářství jako o „sladkém“ řemesle nebo umění pocházejí ze střední Evropy z konce 13. století. V roce 1293 byl ve slezské Svídnici dokonce ustanoven perníkářský cech. V německém Ulmu je první perníkář zaznamenán v roce 1296. Nejznámějším perníkářským městem se tehdy stal německý Norimberk.

10. Perník byl dlouhou dobu luxusem.

Tradičně se tento sladký pokrm vyráběl v hanzovních městech jako symbol jejich úspěchu. Vzhledem k ceně koření, které se užívalo při jeho přípravě, si jej mohli dovolit jen ti nejbohatší.

11. Tradice výroby pokračuje dodnes…

Perník je charakteristický pro mnohá světová města – např. Mnichov, Norimberk, Amsterdam, Gdaňsko a další.

12. Perník je předchůdcem dnešních chipsů.

Brémský medový koláč se připravoval jako velmi silně opepřený, aby povzbudil žízeň hostů. Chuťově se dokonce podobal chipsům.

13. Snězte perníkové mužíčka a vdáte se.

V Anglii existovala legenda, že pokud nezadaná žena sní perníkového mužíčka, přinese jí to opravdové životní štěstí.

14. Perník měl i pozitivní účinky na zdraví.

V úplných začátcích jej nejčastěji připravovali právě mniši v klášterech, aby jím mohli pomáhat nemocným. Za významné vlastnosti sladkosti mohou především jeho přísady. Například v něm obsažený zázvor uklidňoval žaludek, pomáhal při nevolnostech a podporoval imunitu. Med jako hlavní sladidlo byl považován za „nebeský lék.“

15. Existovaly celé cechy perníkářů.

Jakési sdružení perníkářů vzniklo v Praze již v roce 1348, ale první opravdový perníkářský cech byl založen v roce 1524 na Novém Městě. V ostatních městech perníkáři působili jednotlivě, popřípadě se sdružovali do společných cechů s pekaři, koláčníky, sladovníky, mlynáři a voskaři. Čeští perníkáři prý používali k přípravě těsta i množství koření a bylin, které dodávalo perníku jedinečnou chuť.

16. Perníkářství patřilo ke specializovaným řemeslům.

Perníková chaloupkaTeprve až se obliba perníku rozšířila, začali jej vyrábět živnostníci ve velkém. Perníkářství vzhledem ke složitým výrobním postupům a nedostupnosti některých surovin (hlavně různého cizokrajného koření) náleželo ke specializovaným řemeslům vázaným cechovními regulemi.

17. Perník dokonce ustál i před válkou.

Za husitských válek jej táborité pokládali za přepych a hrozil mu tedy zánik. Nicméně i tuto těžkou dobu nakonec jeho výroba přežila a brzy se opět stala kvetoucím a výnosným oborem.

18. České perníkové město

Asi nikoho neudiví, že jedním z nejznámějších českých perníků je právě ten pardubický. Kořeny této tradice nalezneme již během vlády Vojtěcha z Pernštejna, kdy se dokonce jedna z městských ulic jmenovala Perníkářská. Rozkvět výroby přišel na období průmyslové revoluce po roce 1859, kdy se perníkářské firmy staly jedním z hlavních pilířů místního hospodářského rozvoje, a tak utvrdily pověst Pardubic jako města perníku.

Zlatá éra pardubického perníkářství nastala na přelomu 19. a 20. století. A ani během následujícího složitého válečného období nebyla přerušena. Roku 2004 dokonce vzniklo Sdružení Pardubický perník.

19. Perníky všeho druhu…

Dnes existuje celá řada nejrůznějších perníků – vypichovaný, zdobený různobarevnými polevami, cukrovými glazurami či nalepovanými obrázky. Existují též perníky plněné kandovaným ovocem a oříšky pro sváteční příležitosti.

20. Za vše mohou bratří Grimmové!

No tak to je možná již trochu přehnané, ale určitě mají prsty v tom, že si perníková chaloupka získala celosvětovou popularitu. A to vše díky jejich známe pohádce o Jeníčkovi a Mařence, kde byla právě představena celá chaloupka z perníčků.

21. Perník plní přání.

Jedna švédská tradice říká, že sladká pochoutka též umí plnit sny. Stačí ji položit do jedné ruky a něco si přát. Poté je nutné rozlomit perník druhou rukou, a pokud díky tomu vzniknou 3 kusy, přání se vyplní.

Zdroje: Wikipedie, www.svetzeny.cz, www.tradicnipernik.eu, vitalnisenior.cz, www.vitalia.cz, www.ceskykrumlovoriginal.com

Zmíněné produkty:

Perníkové koření

Napsat komentář