Bylinář a léčitel Bohumil Jukl

    Bohumil Jukl léčitelBohumil Jukl je významný český bylinář a léčitel se silným charakterem a dlouholetými zkušenostmi. Již dlouhá léta se věnuje bylinám a léčitelství a pomáhá lidem najít cestu k uzdravení. Na internetu naleznete diskuze, kde lidé s nadšením líčí jejich návštěvu u tohoto neobvyklého člověka.

    Je zastánce toho názoru, že jsme se vzdálili od přírody a dáváme často přednost chemické cestě, která se může zdát na první pohled jednodušší, ovšem ne vždy je účinná. Jejím hlavním úskalím je samozřejmě celé spektrum vedlejších účinků. Bylinky na druhou stranu působí pomalu, ale jistě.

    Již od dětství se Bohumil Jukl pohyboval ve sféře bylinek, jelikož jeho rodina spíše preferovala přírodní cestu léčby. Později studoval u proslulého léčitele Jindřicha Paseky a též znal Jiřího Janču. Ovšem má i základy klasické medicíny, což mu dává větší náhled do problematiky. Nebrání se ani spolupráci s odbornými lékaři, ba naopak pokud v tom vidí nutnost, odešle pacienta na vyšetření. Nejlepších výsledků lze totiž dosáhnout tak, že zkombinujeme to nejlepší z obou směrů.

    Rozhovor s Bohumilem Juklem

    Níže uvádíme rozhovor přímo s panem Juklem (zdroje, ze kterých jsme čerpali, jsou uvedeny na konci článku):

    Je šest hodin ráno. U malebné chaloupky v Sádku u Poličky parkuje řada aut, některá z nich tu stojí už od včerejšího večera. Lidé čekají na okamžik, kdy se otevřou dveře zdejší léčitelské ordinace, aby se mohli zapsat do pořadníku. Na někoho dojde řada za hodinu, na někoho třeba až odpoledne. Čekání se ale vyplatí!

    Chodí za mnou lidé bez ohledu na věk, vzdělání, či zaměření. Za dobu mé praxe jsem měl tu čest pomoci i mnoha lékařům, celé řadě vědců, špičkových sportovců, ale i poslanců, senátorů, vysokých politiků a ministrů. Většina z nich prodělala dlouhodobé neuspokojivé léčení ve špičkových zařízeních, s drahou lékovou a přístrojovou léčbou. A přece se nám společně podařilo výhradně za pomoci bylinek a výrobků z nich většinou jejich trable vyřešit

    Léčíte už skoro čtyřicet let. Kdo vás k léčitelství přivedl?

    Řádové sestry na Mendryce. Bylo to v roce 1974. Pracoval jsem tehdy na statku ve Vlkově a poslali nás tam vyvážet popel. Jedna ze sester mě zničehonic oslovila s tím, že bych měl pomáhat lidem. Já jsem odpověděl: Vždyť lidem pomáhám. Ale pořád mi vrtalo hlavou, co tím chtěla říct. A tak jsem se tam po týdnu vrátil a sestry mi řekly, že mám dar léčit a že bych se tomu měl věnovat. Krátce nato jsem se seznámil s Jindrou Pasekou, který žil nedaleko ve Svratouchu, a s Jiřím Jančou z Ostravy, a tím to začalo.

    Jaké bylo první setkání s panem Pasekou?

    Přišel jsem k němu poprvé a on mi povídá: Nazdar, stará vojno! Nikdy předtím jsme se neviděli, ale hned jsme si padli do oka. Dodnes na něj vzpomínám s velkou úctou a láskou. Byl to přímý, hluboce věřící člověk, který toho v životě hodně prožil, a taková ta opravdu čistá duše.

    Co všechno vás učil?

    Učil jsem se u něj diagnostiku, jak určit nemoc pomocí rukou. Jde o magnetické vlnění orgánů a tudíž nemocí. Každý orgán má svá specifika a chová se jinak než zdravý orgán. On pracoval s nilským křížem a pružinou, já dělám jenom rukama.

    A učil jste se od něj jeho techniku?

    Ne. My jsme to takhle měli hned od začátku. On mě nechal jít vlastní cestou. Měl velké množství pacientů. To byly fronty, a tak mi vždycky nějaké předhodil a sám pracoval a pak mě pokaždé zkontroloval. Po čtyřech letech jsem pak již pracoval sám.

    Jste si svou diagnózou vždy jistý?

    Většinou ano, protože každý orgán i každá nemoc vysílá nějakou energii. Důležitá je ale pro mě i zpětná vazba. Pokud si nejsem diagnózou stoprocentně jistý, navržená léčba stále nefunguje, nebo najdu třeba onkologické onemocnění, posílám pacienty na vyšetření k lékařům. Vždy řeknu, o co konkrétně se mi jedná, a požádám je, aby se na to podívali.

    Nepatříte k léčitelům, kteří zrazují od klasické medicíny?

    Kdepak, jen rozlišuji lékaře a doktory.

    Jaký je mezi tím rozdíl?

    Doktor sedí, kouká do počítače a zeptá se vás, co vám je. Na to vám pak napíše léky, aniž by vám změřil tlak, udělal rozbor krve, moči, jen se pořád vymlouvá na pojišťovnu. Počítá peníze. Pro lékaře je na prvním místě člověk jako celek. Bohužel, u nás máme hodně doktorů, ale málo lékařů.

    To je stejné jako u léčitelů, i touto profesí se živí řada lidí. Jak poznám dobrého léčitele?

    Já tvrdím dvě věci – dobrý léčitel si nebere peníze za léčení a jsou za ním výsledky, které vám potvrdí přímo lidé, které léčil. Navíc jsem hluboce přesvědčený o tom, že by každý léčitel měl mít základy medicíny.

    Vy sám je máte? Studoval jste medicínu?

    Ano, za Martina Bojara (lékař – neurolog, který byl v letech 1990 až 1992 ministrem zdravotnictví – pozn. red.) jsme spolu s dalšími léčiteli studovali na brněnské lékařské fakultě anatomii, patologii, toxikologii a farmakologii. Byly to základy, ale strašně důležité. Nevím, proč se tomu nyní všichni brání. Tenkrát to šlo, jenže od té doby, co nastoupila garnitura ministrů chirurgů, přestal být zájem o propojování klasické medicíny s léčitelstvím, což je myslím chyba.

    Vy nejen diagnostikujete, ale také léčíte energií z rukou. Jak pacienti toto léčení pociťují? Nač se mají připravit?

    Není nutné se na nic připravovat. Už z toho důvodu, že každý vnímá tok energie jinak. Někdo cítí brnění nebo mravenčení, když přejíždím rukama kolem jeho těla, jsou lidé, kteří dokonce padají. Záleží na citlivosti.

    Jak probíhá diagnostika? Je to dotekem?

    Nedotýkám se pacientů, pouze jdu v auře. Jednou rukou sundávám a druhou dodávám energii. Je zapotřebí energii vzít a trošku srovnat. Je pravda, že ještě pan doktor Pekárek, když jsme točili pro Novu, se snažil prokázat, že léčitel dokáže ovlivnit orgány pacienta. Byli tam lékaři s pacienty, u nichž měli prověřené diagnózy, a pak přizvali léčitele, který určil svou diagnózu. Pak se pacienti připojili na přístroje a působením léčitele se mělo prokázat, zda to lze ovlivnit či nikoli. Ukázalo se, že jsem měl nejen přesnou diagnózu, ale že i mé působení změnilo zdravotní stav pacienta.

    Vnímáte Vaše schopnosti za dar?

    Ano, je to dar.

    A myslíte, že ostatní lidé jej mají také?

    Já nevím, protože ještě v minulém století nás bylo víc. Věděli jsme tenkrát o sobě a vědělo se o nás a bylo nás tak pětačtyřicet. To bylo ještě Československo. V Čechách tomu nebyli až tak naklonění, ale na Slovensku se konaly velké psychotronické semináře. My jsme se pak scházeli v Opavě. Jirka Jančů to zajistil. Tam jezdili i lékaři, kteří jsou dneska velmi dobří.

    Máte dneska nějaké nové studenty?

    Poznal jsem jednoho jediného člověka, který ten dar měl. Byl to voják z povolání a odmítl to dělat.

    A myslíte, že je to nyní tak nastavené, že je lidem tento dar odepřen?

    Já nevím, spousta lidí se za léčitele vydává, ale je tam to velké ALE. Aby člověk mohl někomu pomoct, musí být především srovnaný sám se sebou. Za léčení si taky nikdy nemůžeš brát peníze. Nikdy! U mě se platí jen byliny, co lidé dostanou. Za léčení se prostě nemůže platit. To je dar, který se ani nedá zaplatit. Přičemž žádný léčitel člověka neuzdraví. Člověk se uzdraví sám, jen musí chtít. My jsme tu vlastně jen od toho, abychom ho k tomu přivedli. Jak ten lékař, tak ten léčitel. Člověk musí sám v sobě zmobilizovat síly na vyléčení, my jsme jen takovými prostředníci, kteří mu v tom pomáhají.

    Čaje Bohumila JuklaZákladem vašeho léčení je ovšem fytoterapie. Proč právě bylinky?

    Je to nejstarší léčivo na této planetě, které už svou účinnost během staletí prokázalo. Všechny tinktury, tablety vyrábí se ručně, proto mají v sobě energie člověka.

    Kdybyste měl říct jednu bylinku, na niž nedáte dopustit, která by to byla?

    Staré přísloví říká: Před kopřivou smekni, před bezem klekni! Myslím, že na tom něco bude už proto, že obě byliny mají mimořádně široké léčivé účinky v celé rostlině, od kořene až po květ.

    Využíváte jen české byliny, nebo i některé cizokrajné?

    Vždycky tvrdím, že když tu máme nějakou nemoc, máme tu na ni i bylinu. Přesto ale využívám dvě cizokrajné bylinky. Jednak spolupracuji s doktorem Papa Gayem ze Senegalu, který žije v Praze, a u něj nakupuji guieru. Je to druh liány, kterou používám na léčení ulcerózní kolitidy (chronické onemocnění střevní sliznice – pozn. red.) a Crohnovu chorobu (zánětlivé onemocnění trávicího ústrojí – pozn. red.). Pak odebírám také cizokrajnou bylinu, která se jmenuje herba floribunda. Český název ani nemá, dá se to přeložit jako rostlina velkokvětá. Tu používám na léčení chlamydií.

    I chlamydie se dají léčit bylinami? Tvrdí se, že na ně platí jen léčba antibiotiky!

    Kdepak. Obecně vzato, spousta antibiotik se dává úplně zbytečně.

    Mluvíme o bylinkách, vy ale připravujete také léčivé směsi na čaje, koupele a podobně. Ty jste sám navrhl, nebo je převzal ze starých receptur?

    Děláme nejen čaje, ale také tablety, tinktury, masti… Jsou to povětšinou staré receptury, které jsme ale museli upravit pro současnou dobu. Co fungovalo před čtyřiceti lety, už nefunguje dnes. Je jiné podnebí, jiná struktura lidí, takže se i ty recepty musely přizpůsobit.

    Nejčastěji doporučujeme pacientům bylinné směsi na čaj. Už samotná příprava čaje je důležitá – připravujeme si jej sami pro sebe, musíme znát postup i dávkování a na rozdíl od polknutí prášku jde o důležitý rituál, kterým pomáháme sami sobě.

    Zkoušíte tyto recepty sám na sobě?

    Ano, všechny.

    Narazil jste při takovém testování na bylinu, jejíž účinky vás ohromily?

    Nešlo přímo o bylinu, ale skutečně jsem něco podobného před pár lety zažil. Hledali jsme prostředek, který nám chyběl na doléčování nemocí a zkvalitnění života. V Praze se mi náhodou dostala do ruky mast, která mě zaujala, a tak jsem po ní začal pátrat. Díky tomu jsem se dostal až na jednu firmu v Rakousku, která prodává pitnou rašelinu. Vyzkoušel jsem ji a nemohl jsem uvěřit, jaké má účinky na detoxikaci organismu a na srovnání hormonů v těle. Výborně proto funguje při léčbě neplodnosti. Od té doby, co tuto pitnou rašelinu k nám dovážíme, už mám takových třicet, jak já říkám, rašelinových dětí. Byly to případy, kdy žena dvakrát třikrát podstoupila umělé oplodnění, které nevyšlo a jakmile se nasadily byliny a rašelina, do půl roku otěhotněla přirozenou cestou. Z toho mám opravdu velkou radost.

    Jaké byliny musím užívat preventivně?

    Maliník, ostružník, jahodník. Smíchat je ve stejném podílu a pít stále. A k tomu možná přidat kopřivu, kterou bychom měli pít 14 dnů, a následně směs s pampeliškou opět 14 dnů.

    Dá se říci, s jakými potížemi k vám lidé nejčastěji chodí?

    Je to různé. Hodně přicházejí třeba s tou již zmiňovanou neplodností. Dřív to byly hlavně ženy, nyní už je to s muži padesát na padesát. A čím mladší generace, tím je to horší. Dále jsou to též problémy s imunitou či zažívacími potížemi.

    Proč tomu tak je?

    Začalo to nevhodným oblečením, pak nekvalitní stravou a nakonec hormony. Proč dávají gynekologové čtrnáctiletým děvčatům hormonální antikoncepci? Nechápu! Proč kluci nosí těsné slipy? Nechápu! Proč máme tak zamořenou vodu? Nechápu!

    Nekvalitní potraviny, špatná voda – to je velký problém. Co ale s tím můžeme my, obyčejní lidé, udělat?

    Musíme se vrátit ke kořenům, začít jinak přemýšlet. Ve všem! Třeba potraviny. Já vím, že se lidé snaží nakupovat levně, ale ty laciné potraviny jsou ve většině případů opravdu špatné. A třeba se stačí jen rozhlídnout kolem sebe – nemám někde poblíž sedláka, který má dobrá vajíčka, čerstvou zeleninu nebo dokonce kvalitní maso? To samé voda. Jsou sice studánky, kde se dá najít dobrá voda, ale samozřejmě jí nikdo nemůže mít doma tolik, aby mohl pít jen ji. Ale existují filtry, které upraví vodu z vodovodu. Jasně, za ten filtr budete muset zaplatit, některé jsou vyloženě předražené, ale dá se najít dobrý výrobek za přijatelnou cenu.

    Všechno něco stojí a já říkám, že zdraví je především investice. A nejde jen o peníze! Když si uděláte bylinkový čaj, musíte do toho investovat čas. Je to obřad, ne jako když slupnete v rychlosti tabletu. Já vím, je to rychlé, pohodlné, ale věřte mi, že tímhle pro sebe nic nezískáte. Dnešní doba nás tlačí pospíchat a zapomínat na své zdraví. A cos udělal pro své zdraví ty sám? Zastavil ses? Udělal sis čaj? Odpočinul sis v neděli? Ne, pracuješ! Tak co se divíš?

    Stává se často, že léčba nezabere?

    Často ne, a když se to stane, tak se s tím snažím něco udělat. Pacienti se ke mně obvykle vracejí za dva tři měsíce, těžce nemocní chodí dokonce jednou měsíčně. Jakmile léčba nezabere, měním ji, dokud nezačne fungovat. Anebo požádám, jak jsem již řekl, o spolupráci lékaře. Ve spolupráci bylináře a lékaře vidím cestu, jak lidem opravdu pomoci a hlavně léčit příčiny potíží, nikoli jen následky.

    Léčíte desítky lidí. Jak dobíjíte energii vy sám?

    Pobytem v přírodě a kvalitním vínem. (směje se)

    To znamená, že nejste odpůrcem alkoholu…

    Víno doporučuji, protože mně samotnému svědčí. Pivař nejsem, tvrdý alkohol také skoro nepiju, ale tvrdím, že pokud člověk vypije dvě dvoudeci kvalitního vína denně, nic se neděje.

    Kdo léčí vás, když máte nějaké potíže?

    Dřív jsem jezdil za Jindrou Pasekou nebo za Jirkou Jančou. Teď, když mi opravdu něco je, tak jedu do Děčína za Valdemarem Grešíkem (farmaceut, bylinář a psychotronik – pozn. red.).

    Pracujete také s dětmi? A je jejich léčba odlišná?

    Je náročnější, hlavně psychicky, zvláště pak u těžkých případů.

    Jste věřící?

    Bez víry člověk nemůže žít, takže ano, jsem věřící.

    Bohumil Jukl přednáší
    Bohumil Jukl též přednáší na seminářích

    Snažíte se své pacienty nasměrovat k víře, k duchovnímu životu

    Ne, je to každého věc. Každý si myslí, že léčitel nebo lékař uzdravuje, není to pravda, člověk se uzdravuje sám, my ho k tomu jen můžeme přivést. Nepřesvědčuji nikoho, aby se modlil, to je jeho soukromí, kam nesmím vkročit. Ale je pravda, že bez určité víry a pozitivního myšlení léčit nejde.

    Jak vidíte budoucnost lidstva? Neustále se mluví o konci světa…

    Hodně lidí vidí konec světa tak, že prostě skončí všechno. Kdepak. Je pravda, že teď je trochu jiná doba, planety si s námi trochu pohrávají, ale já myslí, že svět se pomalu, ale jistě obrací k lepšímu. Musí, je to jeho jediná záchrana. Každý se o to musí přičinit.

     

    Bohumil Jukl též napsal článek v reakci na evropský zákon o omezování možnosti uvádět účinky u jednotlivých bylinek:

    Jaký poměr léčby bylinkami versus léky by asi byl, kdyby došlo ke spravedlivě nastavenému systému individuálních účtů klientů a jejich svobodné vůli zvolit si VŽDY levnější a mnohdy účinnější léčbu bylinkami bez vedlejších příznaků a falešného potlačování projevů. A kolik by se ušetřilo ve státním rozpočtu?!

    JE MI TO LÍTO, že farmaceutické giganty, které si nemohou přírodniny, výtažky z rostlin, apod. patentovat a vzhledem k jejich báječné účinnosti jim v mnoha ohledech ani nedokáží konkurovat, využívají svou ekonomickou sílu k jejich promyšlenému postupnému odstranění z trhu a STÁT (myšleno stát, který si občané vybudovali pro svou ochranu a jehož provoz financují) se tomu nesnaží zabránit.

    JE MI TO LÍTO, že už to dospělo tak daleko, že mezi námi ubývá pamětníků na lipové čaje, odvary z podbělu, bezu, petrklíče, …. od maminek a babiček a na jejich rychlý a bezproblémový účinek.

    JE MI TO LÍTO, že musím odpovídat na výtky nových klientů, proč nemám na svých „lécích“ uveden přehled potíží, na které pomáhají, když to velmi přesně vím a mám to ověřeno mnoha desetiletími a mnoha tisíci vyléčených klientů s danými anamnézami.

    JE MI LÍTO těch moudrých a pokrokových lékařů, kteří možná za krátkou dobu už nebudou mít možnost posílat beznadějné nebo nezvládnuté případy za vyzkoušeným spolupracujícím léčitelem.

     

    Zdroje: ww.jukl.cz/bohumil-jukl

    http://www.ceskatelevize.cz/porady/10744345634-kouzelne-bylinky/7627-bohumil-jukl

    http://protiproud.parlamentnilisty.cz/zdravi/93-chcete-vedet-co-leci-lipovy-kvet-uz-se-to-nedozvite.html

    http://www.kouzelnebylinky.cz/clanek/37